Článek
Zvolené téma je bohužel jen další ukázkou zoufalství té části české pravice, která tvořila osu vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase. Řeči o tom, že zavedení registračních pokladen bude jen obtěžováním živnostníků, které navíc ani nijak nezvýší výběr daní, se zcela míjejí s podstatou problému a společenskou náladou.
Pravice sice tradičně bojuje proti růstu regulací a byrokratické zátěže, jenže registrační pokladny jsou především symbolem spravedlnosti a rovnosti před zákonem. I kdyby nemělo jejich zavedení výrazně přispět ke zvýšení daňových příjmů státu, jsou pro mnoho lidí symbolem toho, že daně mají platit všichni. I živnostníci, jakkoli je vystavení elektronické účtenky, která je registrována na ministerstvu financí, může zpočátku iritovat.
Navíc je to problém druhého řádu. Když za vlád Topolánka a Nečase hrozila obstrukcemi, nebo dokonce obstruovala levice, týkaly se její snahy ochromení Sněmovny v řádově důležitějších věcech, jako byly snahy vládní koalice ovládnout v roce 2008 sněmovní výbory nebo snahy pravice prosadit v roce 2011 bez větší diskuse důchodové, zdravotnické a další reformy. Nejpamátnějšími obstrukcemi byly pak v roce 2012 snahy levice zabránit přijetí zákona o církevních restitucích.
Ve většině případů, kdy sáhla k obstrukcím, měla přitom levice na své straně velkou většinu veřejnosti, která „reformy“ zejména Nečasovy vlády odmítala. Současná pravicová opozice na druhé straně chce vyvolat obstrukce okolo zákona, proti němuž většina veřejnosti nijak neprotestuje.
Pravice bude samozřejmě argumentovat, že obstrukce neplánuje proto, aby si zvýšila popularitu u voličů, ale z principiálních důvodů. Jenže tak krajní řešení, jakým je ochromení Sněmovny, je velmi riskantní používat v situaci, kdy opozice nemá veřejnost na své straně. Je proto téměř jisté, že boj pravice proti registračním pokladnám nakonec jen vyústí do dalšího propadu preferencí pravicových stran.
Je přitom řada dalších témat, na kterých by se pravicová opozice mohla zviditelnit srozumitelnějším způsobem. Jenže i tam selhává. Když nedávno vyvolala hlasování o nedůvěře vládě ohledně údajného střetu zájmů Andreje Babiše v otázce daňového zvýhodnění biopaliv, topila se parlamentní diskuse v trapnostech.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Česká pravice je prostě na odpis. Pokud se nezačne profilovat na srozumitelných tématech, po jejichž řešeních je ve společnosti poptávka, bude dál chřadnout. Odpor k registračním pokladnám takovým tématem není.