Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Yesmani a borci

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Od včerejška běhá nejen v českém veřejném prostoru vtip, který v různých jazycích začíná stejně: „Jednou takhle Blatter, Depardieu a Snowden vejdou do baru...“ Dál nic. Beztak je to jasné. Ještě by mohli přidat Schrödera.

Pamatuji si, jak jsem se zaradoval, když jsem poprvé slyšel anglické slovo yesman. Strašně se mi líbilo, jak stručně vyjadřuje podstatu. Yes je ano, man je člověk. Jistě že je to jinými slovy přikyvovač, přitakávač, přisluhovač. Ale ta lakoničnost je pěkná.

V našem prostředí máme s yesmany bohatou zkušenost. Nemíním všední život, vztahy manželů, nadřízených a podřízených, šéfů a sekretářek a další pěnu dnů. Mám na mysli organizované formy. Vždyť existuje celá strana yesmanů. Dříve se bezelstně jmenovala SPOZ, pak jim Z vmetlo do neúspěšných tváří, že jsou takoví břídilové, že si to Z nezaslouží. Ale i poté se cítí Z zgruntu zavázáni.

Čerstvého yesmana téměř z našich končin představil včera světu ruský premiér Dmitrij Medvěděv (https://twitter.com/MedvedevRussia/status/605769777932402688). Soustředěný, vážný a částečně slavnostní výraz slovenského premiéra Roberta Fica hovoří za všechno. Proč je takový, nevíme. Kolega Peter Morvay z Denníku N se domnívá, že i přes protestní prohlášení slovenského ministerstva zahraničí Fico jednoduše sdílí pohled oprášený ruskou státní televizí, že invaze do Československa v roce 1968 byla ze strany tehdejší Varšavské smlouvy oprávněná (https://dennikn.sk/149526/fico-a-bratska-pomoc/).

Je mi potěšením přerušit tento smutný výčet a připomenout, že zrovna v této záležitosti se čeští představitelé nezachovali jako yesmani, ale jako borci. „Jednoznačně to byla okupace a odehrálo se to proti vůli tehdejší československé vlády a proti vůli našich občanů,“ reagoval na kremelské vzkříšení teze o bratrské internacionální pomoci premiér Bohuslav Sobotka.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si při hodnocení pořadu televize Rossija 1 nebral servítky. Zarazilo ho, že televize sugeruje divákům, že údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů. Prohlásil, že tyto konspirační teorie a nasazování zlé psí hlavy Západu v Rusku ho velmi znepokojují. „Tento film je projevem trendu, který je nebezpečný, a já se obávám, že něco podobného se může opakovat,“ řekl Zaorálek bez diplomatických manévrů.

Jednoznačně se k věci postavil Pražský hrad. Mluvčí Jiří Ovčáček nazval zmíněný pořad typickou ukázkou hrubé manipulace s historií v podání ruské propagandy, která se obsahově neliší od lživých komunistických propagandistických publikací z počátku 70. let.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Být yesmanem by v tomto případě už znamenalo stát se sketou. A do Moskvy se nikdo z našich momentálně nechystá.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám