Přesnější kvalifikovaný odhad v této věci lze těžko získat, ale kdyby návrh prošel, na pár desítek náhrobků přibudou každý rok zbytečně nová jména, jen ještě nevíme, čí.

Zatímco v Rakousku, Sasku a dalších spolkových zemích rychlost na dálnicích snižují, čeští poslanci se po nich touží prohánět stopadesátkou. A to bez ohledu na jejich stav, který už dnes leckoho vede k úvaze, zda místo dálnice – zejména té nejvýznamnější mezi českou a moravskou metropolí – raději nevyužít nějaké alternativní dopravní spojení.

S výjimkou poslance Stanislava Humla, který zřejmě již definitivně přehodil výhybku z dráhy někdejšího dopravního experta na kolej kariérního politika, jsem nezaznamenal odborné vyjádření podporující zvýšení rychlosti.

Vedle zahraničních trendů mluví jasně proti především stav místních rychlostních komunikací a také tuzemského vozového parku.

V takto nastaveném prostředí by přežili skutečně jen ti nejsilnější.

Pravda, od dob ředitele dopravní policie Leoše Tržila z dálnic urychleně mizí takové vychytávky, jako nájezdy bez připojovacího pruhu, tedy s nutností zrychlit ze stopky na dálniční provoz bez toho, aby najíždějící vůz někdo smetl. Pomalu se opravují povrchy. I tak ale poloměry tuzemských nájezdů, počty jízdních pruhů i stav vozovek bezpečnou jízdu vysokou rychlostí stále neumožňují.

Inspirace z Austrálie a Ameriky je směšná.

Ostatně netuším, kudy jezdil po Americe poslanec Pavel Plzák z ANO, podle kterého tam všichni jezdí 90 až 100mílovou rychlostí. Na 12 tisících kilometrech, které jsem po tamních dálnicích před časem ujel, jsem se setkal s rychlostí od 60 (necelých 97 km/h) na východě po 75 (necelých 121 km/h) na západě.

Provoz tam byl ovšem plynulý. Rekordní doba, po kterou jsem nemusel vypnout tempomat a pouze držel volant, přesáhla o pár minut tři hodiny. Právě v plynulosti, nikoli v rychlosti spočívá kouzlo osobní automobilové dopravy nejen za Atlantikem, ale i v západní Evropě.

Běžným, jednoduchým a výchovně neobyčejně účinným nástrojem plynulosti – zrovna v oné Americe – byl policejní vůz jedoucí maximální povolenou rychlostí v levém jízdním pruhu.

Ačkoli u nás by ho možná nějaký závodník klidně předjel a poté se vytasil s poslaneckým průkazem.