I u nás se psalo, že zástupci německé ambasády v Moskvě odmítli převzít od delegace ruských komunistů Stalinovu bustu jako symbol oslav ukončení druhé světové války. Přijali jen kopii Praporu vítězství a sami věnovali komunistům kopii smlouvy Molotov–Ribbentrop, která napomohla začátku války.

Úderky ruských komunistů navštívily postupně další velvyslanectví států, jejichž představitelé odmítli přijet na vojenskou přehlídku v Moskvě. K činu německých diplomatů komunisté poznamenali: „Za účelem přepisování dějin (Němci) neuznávají roli Stalina, sovětského lidu a Rudé armády v osvobození Evropy od hnědého moru.“ Přitom uctít památku padlých, nikoli ovšem vzdát hold Stalinovi, přijede do Moskvy Angela Merkelová.

Pro nás je ale důležité další sdělení: „Obrovskou roli Sovětské armády a osobně Nejvyššího velitele SSSR v osvobození Evropy od fašismu uznali zástupci ambasád Česka, Srbska, Rumunska, Slovenska, Moldávie, kteří přijali od komunistů mramorovou bustu I. V. Stalina a kopii Vítězného praporu.“ (http://kprf.ru/party-live/regnews/142338.html)

Stalin prožívá v Rusku rehabilitaci spojenou se vznikem nových pomníků (http://kprf.ru/party-live/regnews/142384.html). Další informace lze najít tady: http://www.kommersant.ru/doc/2689347. A když komunistický poslanec recituje oslavné verše o Stalinovi na televizním zpravodajském kanálu, nikoho to nepřekvapí (http://kprf.ru/dep/gosduma/activities/142369.html.)

Svým způsobem je to logické. Podle průzkumu agentury Levada Centr z letošního března se ke Stalinovi staví pozitivně 39 procent Rusů, odpůrců má 20 procent (http://www.levada.ru/31-03-2015/stalin-i-ego-rol-v-istorii-strany). Ale nejde jen o historickou postavu.

Stalinův vnuk Alexandr Burdonskij, který děda dlouho zcela zavrhoval, později přišel na to, že zlo nevězelo jen v tomto muži: „Chápu, že je snadné všechno jednoduše uzavřít s tím, že všichni byli hodní a on byl špatný. Tak to ale nechodí.“ (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/310457-stalin-byl-jak-shakespearovska-postava-rozumny-silenec-mysli-si-jeho-vnuk/). A dodal: „Myslím, že všemi neštěstími, která probíhají, jsme vinni my sami. Nejsou to vnější vlivy, ale my sami.“

Koresponduje to se známým výrokem spisovatele Sergeje Dovlatova: „Donekonečna proklínáme soudruha Stalina a je to samozřejmě správné. Přesto se chci zeptat: Kdo že to ale napsal čtyři a půl miliónu udání?“ Stalinovy hrůzné činy by se nemohly odehrát v jiném prostředí než v tom, které bylo na jeho přijetí a zbožštění připraveno národními dějinami a mentalitou.

V Česku podle nedávného průzkumu agentury Ipsos hodnotí tohoto muže velmi pozitivně jedno procento, spíše pozitivně pak 4 procenta respondentů. Negativní vztah k Josefu Stalinovi má 77 procent dotázaných. Kdyby naše moskevská ambasáda, s přihlédnutím ke všemu, co Stalin znamená, jeho bustu skutečně převzala, bylo by to smutné a zarážející. Mluvčí velvyslanectví ale hlásí, že se nic takového nestalo.

Ach ti komunisté, lidé to zvláštního ražení.