Zpráva o platu prezidentova kancléře byla zveřejněna ve dnech, kdy vždycky věnuji hodinu dvě přednáškám fenoménu současné ruské společnosti, polyhistora Dmitrije Bykova o ruské literatuře. Ta poslední byla obzvlášť zajímavá. Zopakoval v ní teorii o dalším vývoji lidstva, na jejímž autorství ovšem netrvá, protože se objevila před ním.

Přišli s ní nejdříve bratři Strugačtí, jejichž mnohá proroctví vyřčená před několika desítkami let se již naplnila a další čekají, až přijde jejich doba. V trochu jiné podobě se objevila v jednom z posledních románů jiného velikána ruské literatury Vasilije Aksjonova Vzácné zeminy.

Spočívá v tom, že lidstvo se v další evoluci nenávratně rozdělí na dvě skupiny, které se budou od sebe stále více vzdalovat. V jedné budou ti, kteří budou toužit po dalším vývoji, a druhou vytvoří, jak říká Bykov, „člověniště spojené iPhonem“.

Strugačtí nazvali své jiné lidi slovem lideni. Ti odcházejí od běžných lidí neznámo kam, protože existují v odlišné mentální dimenzi, a s těmi, kteří zůstali v člověništi, se nudí. Jiný mladík Nick v Aksjonovově románu také opouští lidi a mizí v oceánu jako nové superstvoření. Je raději dál od člověniště, a je mu tak dobře.

To je ale autorská invence. V naší realitě musí žít všichni pohromadě.

Přesto platové zařazení prezidentova kancléře do vyšší skupiny než premiéra této země vyvolává otázku, zda neměli autoři science fiction pravdu. Vratislav Mynář sice není žádné ořezávátko a svých 120 000 čistého zdůvodnil slovy, že přece slouží hlavě státu – ne že maká v Kolbence s píchačkami. (Levicové příznivce hlavy státu tento vztah k dělníkům musel potěšit, ale to je jiný příběh.) Ale jestliže je na vrcholku pyramidy toto, neprchli opravdu jiní, lepší kandidáti raději do neznáma?

Během přemítání o tomto prolínání sci-fi a reality jsem si ale vybavil další skvost světové literatury, Planetu opic Pierra Boullea. Nemyslím tím četné filmové adaptace, ale původní román, kterému se tyto snímky podobají jen vzdáleně nebo jsou o něčem jiném. Stručně připomenu, že lidé měli opice jako své sluhy a pokusná zvířata. Zároveň slábla vůle a schopnost lidstva žít rozumně. Když se opice vzbouřily, lidé bez odporu podlehli. Výsledkem se stala společnost, kde vládnou opice a lidé zdegenerovali.

Opice se ovšem dělí na tři druhy. Orangutani představují oficiální vědu. Zatvrzele a agresivně opakují to, co se naučili. Jiné věci odmítají. Gorily jsou nejméně chytré. Šimpanzi jsou nejinteligentnější.

Stejně má ta sci-fi něco do sebe.