Očima Saši Mitrofanova: Sedmnáct zastavení Járy

Když velvyslanec Schapiro, prodloužená to ruka Washingtonu, mluvil o panu prezidentovi, neuvědomil si, že nám vlastně prospívá. Hned to vysvětlím.

Je třeba ale nejdříve vyjádřit pochvalu na adresu kreslíře Podvického z Moskvy. Je potěšující vnímat, jak je v jiné zemi, která neutrpěla vývojem po roce 1989, tvůrčím způsobem rozvíjen odkaz našeho Dikobrazu. Kreslíř Podvickij správně vyobrazil Schapira jako vzteklého podvraťáka imperialistické mocnosti, kterého má na vodítku proradná Obama. Velmi vhodně je na obrázku ukázán náš pan prezident jako obr, který několikanásobně převyšuje různé Merkelové a Hollandy, o proradné Obamě nemluvě (http://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/20150406/220374.html).

Kreslíř Podvickij v duchu internacionalismu vdechl podobizně našeho pana prezidenta rysy toho nejlepšího, co mají naše bratrské národy. Oko pozorovatele si všimne, že pan prezident vypadá trošku jako František Čuba a trošku jako Ivan z Mrazíka. Jako přátelské doporučení se hodí pro příští díla kreslíře Podvického vyhledání skutečné podobizny pana prezidenta coby Váni, která pochází z jeho státní návštěvy v Moskvě v roce 1999 (http://www.aktuality.sk/clanok/221965/vzbura-proti-zemanovi-nie-si-nas-prezident-odkazuju-osobnosti/).

Zpět k Schapirovi. Nechtěně prokázal naší zemi velikánskou službu. Nikoli pivo, obráběcí stroje či paštiky. Naším nejlepším, nejznámějším vývozním artiklem do velké země na východě se díky němu a dalším štamgastům těch jejich starbucksů stal náš pan prezident. „Říkáme – Lenin, myslíme – strana, říkáme – strana, myslíme Lenin,“ napsal kdysi básník Majakovskij. Doba pokročila. Nyní když se zeptáš Rusa a napovíš mu: „Říkáme – Česko, myslíme...?“, bezchybně odpoví i dítko školou povinné.

Mám ovšem zlepšovací návrh. V Rusku byl sice promítán seriál Třicet případů majora Zemana, ale nemá takový věhlas jako u nás. Je tam ale jiný legendární seriál s číslovkou – Sedmnáct zastavení jara, který si v Česku mnozí rovněž vybaví. I s nezapomenutelným hrdinou Maxem Otto von Stierlitzem, ve skutečnosti plukovníkem Maximem Maximovičem Isajevem. Byl to sovětský rozvědčík přímo v hnízdě nacistického Německa.

Pro lepší prodejnost našeho hlavního vývozního artiklu by proto bylo velmi užitečné natočit seriál, který by Rusy upoutal již svým názvem. Samozřejmě by hlavním hrdinou byl náš pan prezident jako nebojácný přítel Ruska přímo v hnízdě EU a NATO. Název bych navrhl Sedmnáct zastavení Járy.

Jára, to by byl člověk odněkud z okresního města, z provozu. V každém ze sedmnácti dílů by se zastavil u pana prezidenta na Hradě a ten by mu vyprávěl své hrdinné příběhy.

Do obsazení mluvit nechci, abych nevypadal jako velvyslanec Schapiro. Ministra Stropnického by ale měl hrát ministr Stropnický, Járu Jan Veleba. A v hlavní roli se musí objevit Vítězslav Jandák. Za odměnu.