Článek
Ke všem akcím se stejně jako k masakrům v mešitách v jemenské metropoli Saná hlásí Islámský stát, i když se některé uskutečnily v oblastech, kde se dosud o působení Islámského státu nevědělo a není jasné, zda tyto akce skutečně podnikl.
Pokud se však k atentátu přihlásí Islámský stát, okamžitě se mu věnuje větší pozornost. Právě on reprezentuje arciterorismus. Jestliže by se k akci přihlásila nějaká salafistická organizace pro tahvíd a džihád, tedy monoteismus a svatou válku, nebo libyjské Hnutí 17. února či Ansar aš-šaría, rozhodně by to vzbudilo menší pozornost. Kdo si má tyhle názvy pamatovat a bůhví co znamenají. Zato u Islámského státu je to jasné, je to náš protivník a jeho akce vzbuzují větší pozornost. A tak se značka IS objevila pod atentáty v Tunisku i v Jemenu.
Jestliže by za nimi Islámský stát nestál, autoři útoků protestovat nebudou. Atentáty v Jemenu by v chaosu tamní občasné války snadno zapadly, i přes vysoký počet obětí. A Islámský stát mohl upevnit svou pozici té největší hrozby, protože ukazuje, kde všude může útočit.
Islámský stát stejně jako už před ním Al-Káida dobře pochopil, že žijeme v době značek, kupujeme si značkové zboží, které nám má garantovat pozici ve společnosti. S Dacií Logan nikoho neoslníme, prestiž si žádá BMW, oblek od Bosse a iPhone. Posedlost značkami jde tak daleko, že si na vietnamských tržištích kupujeme místo jednoduchých bílých triček ty s nápisem Adidas, i když je všem jasné, že jde o padělky. Bez značky jako bychom se cítili nazí.
A značkové máme i teroristy. Na vrcholu je nyní Islámský stát a za ním Al-Káida, jejíž sláva pomalu ale jistě hasne. Jen málo jiných organizací je tak silných, aby jejich jméno mělo nějakou váhu – Tálibán v Afghánistánu, Boko Haram v Nigérii a aš-Šabáb v Somálsku. Možná ještě fronta An-Nusra v Sýrii.
A Islámský stát své pozici jedničky dostává. Dělá přesně to, co se od arciteroristů očekává. V krutosti překračuje všechny meze, jordánského pilota upálil v kleci, homosexuála svrhl ze střechy. Ví, jak upoutat pozornost a ranit nás na citlivém místě. Klidně ničí asyrské památky, což je přesně to barbarství, kterého se v běžných válkách každá kulturní strana snaží vyvarovat. A vše podává na videích natočených v hollywoodském stylu nebo v duchu akčních počítačových stříleček. Splňuje všechna očekávání ještě lépe než výrobky od Applu.
Je docela zvláštní, že Islámský stát tak dobře ví, co nabídnout. Skoro by to mohlo nahrávat spikleneckým teoriím, že jej stvořily americké tajné služby. Realita je však jednodušší. Nikoli Islámský stát, ale podobu jeho propagandy stvořila naše západní kultura.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
Mezi jeho bojovníky je mnoho dětí přistěhovalců, které se cítily ve svých nových domovech vykořeněné a snadno podlehly lákání radikálních duchovních, vyzývajících k obnově chalífátu na základě původních pravidel Mohameda. Tyto děti vyrůstaly v naší kultuře, jsou odkojené hollywoodskými akčními filmy i střílečkami typu Call of Duty. Moderní technologie jsou součástí jejich života. Umí s nimi pracovat, jenom si jako vyřazení ze společnosti vybrali tu opačnou stranu. A té slouží. I když je možné, že také místní kluci vyrůstali na západní kultuře a Hollywoodu a pochopili ji i vůdci IS.