Očima Saši Mitrofanova: Prezidentské tjamtadadá

Člověk z toho, že musí opět psát o Miloši Zemanovi, někdy dostane osypky. Ale hlavu státu máme jedinou. Novináři o jejím počínání musí informovat z definice. Navíc když je tak čilá.

Ostatně v tom nejsou sami. Politici se snaží také. Když Miroslava Němcová spolu s Miroslavem Kalouskem varovala včera na Staroměstském náměstí v Praze před plíživým nástupem nesvobody pod taktovkou Andreje Babiše, neopomněla ani prezidenta.

Nejdříve připomněla Gottwaldovo „právě se vracím z Hradu“. Pak dodala: „Když si představím, co by řekl dnes někdo, kdo by se vrátil z dnešního Hradu, před tím, než by asi povinně musel dýchnout do kontroloru alkoholu, tak by to asi nebylo o moc lepší.“

Vedle Zemana, který se potácel nad korunovačními klenoty, stálá táž Němcová, tehdy však ve funkci předsedkyně Sněmovny. Prezidentovi žádný kontrolor alkoholu k ústům nepřistrčila. Následně nepomohla české a světové veřejnosti svědectvím, zda byl pod obraz. Teď vydala pokus o šprťouchle.

Musí se uznat, že k tomuto výkladu svého chování svádí četnými výroky sám prezident. Naposledy den po tragédii s osmi mrtvými v Uherském Brodě, kdy v přípitku při oceňování vinařů v soutěži Salon vín prohlásil: „Smrt abstinentům a vegetariánům!“ A psalo se, že byl „evidentně dobře naladěný“.

Domnívám se ale, že takto indisponovaný být vůbec nemusel. Ani si nemyslím, že dal do souvislosti své zvolání (jistěže míněné jako šprťouchle, nikoli jako skutečné přání, ať zhynou zmíněné skupiny obyvatel v celkovém množství kolem 400 000 lidí) s vražděním, které proběhlo den předtím. Jen si užívá slastného stavu, kdy poprvé za svou politickou kariéru nemusí předstírat, že je někdo jiný.

Na vrcholu je. Dál nemá kam jít. Ani v politice, ani v životě. Z vysněného a vydřeného Olympu ho sundat nikdo nemůže. Kromě smrti, s níž si tak laškovně zahrává ve veřejném projevu. Ale to by mu bylo jedno. A tak šíří svůj skutečný, nefalšovaný vztah k lidem okolo. To musí být, panečku, úleva. Zasloužil si ji tvrdou prací v politice. A ti, kteří ho na Hrad dostali, si zaslouží jeho.

Co ale ostatní? Mohou si broukat písničku od Ivana Mládka: „Včera večer u sila

já to prvně zkusila, tjamtadadá, tjamtadadá, mám to za sebou.“ Až začnou přemýšlet o další prezidentské volbě, pak tohle: „Už se nikdy nenechám líbat s cizím ogarem, naštěstí jsem vyvázla jenom s malým oparem. Včera večer u sila já se hanbou dusila, tjamtadadá, tjamtadadá, mám to za sebou.“

Snad bude ten opar opravdu malý.