Článek
Útok duševně nemocného člověka střelnou zbraní do takové kategorie svým způsobem patří.
Samozřejmě se nyní bude obsáhle debatovat o tom, co mělo být jinak. Nejsou pravidla pro přidělování zbrojních průkazů příliš benevolentní? Kde byli psychiatři a proč se střelec neléčil? Možná přijde řeč i na sociální politiku. Jak je možné, že něčí osobní situace dospěje do tak zoufalého bodu? Je přece známo, že nuzota z lidí vlky činí...
To vše je jistě třeba zvážit a diskutovat.
Zároveň si ale musíme přiznat, že událostem, které postrádají smysl a cíl a k nimž dochází jen souhrou nešťastných a nepředvídatelných okolností, do důsledků zabránit nejde.
Nelze si snad ani představit systémové řešení, které by bylo s to preventivně vyloučit událost, k níž došlo v Uherském Brodu. I proto se člověk tváří v tvář podobné katastrofě neubrání pocitu bezmoci.
Zpráva o tragédii takového rozsahu může i u nezúčastněného televizního diváka vyvolat posttraumatickou reakci. Leckoho napadne, že se podobné neštěstí mohlo přihodit jemu nebo někomu z jeho blízkých. V Česku nejsme na masové vraždění tohoto druhu zvyklí a společnost bude událost ještě dlouho zpracovávat.
Rodinám obětí teď musí patřit největší díl pomoci, podpory a solidarity. Jejich životy jsou trvale poznamenány stejně jako život moravského příhraničního maloměsta.
Největší internetová encyklopedie v popisu poklidné novodobé historie Uherského Brodu končila až do včerejška zmínkou o zrušení okresu v roce 1960.
To už dnes bohužel není pravda.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.