Bohužel po dvou letech zcela jednoznačně převažují negativní stránky a nejrůznější excesy v jeho působení nad pozitivy, a i proto se dramaticky propadla důvěra v prezidenta v průzkumech veřejného mínění.

K pozitivům patří:


-       Jasné přihlášení se k evropské integraci, symbolizované vztyčením vlajky EU na Hradě;

-       výzvy k rychlému zavedení eura;

-       souboj s vládou o podobu služebního zákona, který v podobě schválené parlamentem nesplňuje požadavky EU na odpolitizování státní správy;

-       rychlé doplnění Ústavního soudu o nové soudce, jakkoliv několikrát navrhl kandidáty, kteří byli pro Senát odborně i lidsky nepřijatelní.

Hlavními negativy jsou:


-       Obejití Poslanecké sněmovny a politických stran při jmenování vlády „expertů“, sestávající převážně z členů a sympatizantů Strany práv občanů – zemanovci;

-       v obecnější rovině snahy vychýlit ústavní systém směrem k prezidentské republice;

-       „viróza“ při ceremonii se státními klenoty;

-       odmítnutí jmenovat profesorem Martina Putnu a následné odmítání jmenovat profesory vysokých škol obecně;

-       účast v tzv. lánském puči proti Bohuslavu Sobotkovi po předčasných volbách;

-       neúměrné natahování lhůt před jmenováním Sobotkovy koaliční vlády;

-       udělování státních vyznamenání oblíbencům a podporovatelům;

-       nerespektování zahraničněpolitické linie vlády, zejména ve vztahu k Rusku;

-       účast na konferenci na Rhodu, pořádané dlouholetým agentem KGB a pravou rukou Putina Vladimírem Jakuninem;

-       nejprve protichůdné a postupem času stále více jednostranně proruské výroky o krizi na východní Ukrajině;

-       výroky během cesty do Číny relativizující lidská práva a zbytečně podkuřující čínským politikům;

-       cesta zpět z Číny v soukromém letadle najatém firmami PPF a J&T;

-       vulgarity v Hovorech z Lán a následná neochota omluvit se za ně;

-       výroky relativizující brutalitu policie v listopadu 1989;

-       paušalizující útoky na islám, spíše než jen na islámské fundamentalisty;

-       segregační výroky vůči přistěhovalcům a hendikepovaným;

-       zlehčování nadměrné konzumace alkoholu a kouření;

-       agresivní vystupování, včetně urážek oponentů a útoků na „pražskou kavárnu“ coby „lumpenkavárnu“;

-       odfláknuté projevy při příležitosti 28. října a vánočního bilancování;

-       neochota zabývat se podezřelými vazbami a selháními svých spolupracovníků, kupříkladu majetkovými poměry a odkládáním bezpečnostní prověrky kancléře Mynáře.