Článek
Zatímco házení vajíček na prezidenta v přítomnosti hlav dalších států je přinejmenším nevkusné, a možná by ho dokonce bylo možné kvalifikovat jako výtržnictví, diskuse o právu lidí protestovat masově proti prezidentovi – ať už s pomocí červených karet nebo jinak – je jaksi zbytečná.
Lidé mají v demokracii právo protestovat jakýmkoli způsobem, který neporušuje zákon.
Je proto nesmyslné tvrdit, že vystavování červených karet prezidentovi jde proti smyslu demokratických voleb jen proto, že prezident byl demokraticky zvolen většinou národa. Jistě, politici dostanu od nějaké většiny mandát, jenže dokonce i ti, kteří obdrželi od voličů silný mandát, se během výkonu své funkce mohou dopouštět faulů, na které má veřejnost právo reagovat.
Odbývat takové protesty v případě Zemana tím, že jde jen o pokračování volebního boje ze strany těch, kdo nestrávili jeho výhru nad Karlem Schwarzenbergem, je velké zjednodušení. Ostatně průzkumy veřejného mínění ukazují, že od Zemana se v posledních měsících odvrátilo i mnoho voličů, kteří pro něj hlasovali.
Stejně nesmyslné je, když se zastánci prezidenta nebo sám prezident vysmívají formě zvoleného protestu. Měli by spíše vzít na vědomí, že tisíce, možná desetitisíce lidí se ve svém volném čase rozhodly vyjádřit nesouhlas s prezidentovou politikou a že ve světle padajících preferencí prezidenta evidentně reprezentovali dnes už většinové mínění.
V normální demokracii by se nad tím prezident vážně zamyslel, aniž by cítil potřebu zesměšňovat formu protestu jako jakýsi „protest proti Opencard“ nebo „řev neandertálců“. A bývalý prezident by raději v každé normální demokracii využil svého práva mlčet, než aby přirovnával vystavování červených karet k „rudým komunisticko-maocetungovským knížkám“. Zvykněme si na to, že demonstrace jsou součástí demokracie a že bučení davu nemusí být hned obdobou řevu neandertálců.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Mnozí z těch, kteří červené karty tak vehementně odsuzují, by si taky měli zamést před vlastním prahem. V internetových diskusích pod články kritiků prezidenta Zemana se mnozí jeho nejvášnivější obhájci často vyjadřují způsobem, který si nezadá nejen s řevem neandertálců, ale dokonce ani s házením vajíček.