Republikový sněm ODS v pondělí rozhodl o zrušení oblastních sdružení v Praze 10 a 11. Důvodem je poškozování dobrého jména strany. To je formulace, která do politiky jako by zabloudila omylem. Tam se cení ostré lokty a pracuje se na výsledku, ať je dosažen jakkoli.

Některé hlasy ve veřejném prostoru tento krok zhodnotily jako komedii. Prý strana, které na krku jako věnec buřtů visí hříchy od Bácse k Dalíkovi, si už nepomůže. To se ale říkalo o lidovcích po kalouskiádě, čunkiádě a urputném zápase předsedy Cyrila Svobody o barák. Dnes žijí dál.

Jak je na tom s honičkou za dobrým jménem konkurence? Zmíněná KDU-ČSL poměrně slušně. Sem tam se jí předhodí spojenectví s developerem Luďkem Sekyrou. Ten ale má čerstvý odpustek, spolupracuje s Oxfordskou univerzitou. Napravený hříšník, stylový příběh pro lidovce.

TOP 09 před pár dny prohlásila, že neustoupí z boje proti autokratickému způsobu vládnutí. To znamená, že nepoleví v kritice hnutí ANO a jejího předsedy Andreje Babiše. To se organicky pojí se sestupnou tendencí voličské podpory pro tyto důsledné kritiky.

Kritizované ANO naopak v žebříčcích oblíbenosti prosperuje. Babiš jako kdyby testoval své příznivce, co všechno mu jsou a budou schopni spolknout jako správňácký krok. Neplní slib, že bude ve Sněmovně makat, místo toho má slabou docházku? Když se hlasovalo o zvýšení platů ústavních činitelů, šel raději do bufetu? ANO, dobře činí, špatní jsou ti jiní. Čím dál víc míří do škatulky českého Žirinovského, naštěstí zatím bez mezinárodněpolitických výstřelků? ANO, dobře dělá, je aspoň nějaká mela.

O dobré jméno sice dbá sociální demokracie, ale způsobem, který by jí záviděla každá psychiatrická léčebna. Na vrcholku hory, bičován studeným větrem, se tyčí Bohuslav Sobotka, který tu a tam řekne správná slova a snaží se, jako pravý politik, za každou cenu vyhovět svým voličům. Pod ním se rozprostírá říše schizofrenie. Poslanci se bouří, že jim chce zvednout platy míň nežli jejich vlastním voličům z rozpočtové sféry. V Duchcově s podporou z kraje raději jdou do holportu s nahnědlým partnerem, než aby zachovali tvář podle představ Sobotky a dalších z vedení.

Honička za dobrým jménem vypadá hodně sisyfovsky. A ne že by tu nebyla alternativa. Stát by se řídil jako firma, šéf by byl veleben z definice, i když je ve skutečnosti sketa. Je vlastně s podivem, že u nás v politice sází někdo na dobré jméno. Jako kdyby předpokládal, že ho poslouchají nějací dobří lidé, potenciální voliči.