Pro boj s kybernetickou kriminalitou je třeba najmout IT specialisty, dostat je i na krajské správy a náležitě je zaplatit. O tomtéž mluvil neméně hezky v Právu šéf sekce informační kriminality policejního prezidia Karel Kuchařík, ovšem v lednu 2008. Těžko říct, co se těch sedm let dělo.

Početní stav české policie by se měl podle současného ministra ustálit na 40 tisících, to je také dobré vědět. Za Ivana Langera to mělo být skoro 50 tisíc a stát platit miliónovou náborovou kampaň. Za Jana Kubiceho padaly úvahy o snížení až na 30 tisíc a propouštění. Připomeňme si, že oba ministry poslala do vlády ODS a o nějaké změně bezpečnostní politiky nikdy nepadlo ani slovo.

Jak dostat do ulic víc uniforem? Chovanec hovoří o „kombinaci“ městské a státní policie, kterou by měl upravit nový zákon, jenž nazval stykovým.

Městské policie u nás existují přes dvacet let a na vymezení jejích pravomocí existuje bezpočet názorů od minimalistické varianty, kdy by měla dohlížet na veřejný pořádek a do ničeho jiného se nemíchat až po tu maximalistickou, že by měla honit zločince jako v Americe.

Z jednotlivých segmentů trestné činnosti se chce Chovanec zaměřit na boj s drogami, který se prý v poslední době zanedbával. Budiž.

Každý ministr má zřejmě v oblasti zločinu nějakou svou oblíbenou oblast. Langer potíral fotbalové chuligány, Pecina neonacisty, Grulich sprejery...

Zajímalo by mě ale, jak takové programy vznikají?

Ve statistice kriminality za poslední rok vylétne číslo v jedné z kolonek a koncepce je na světě?

Jestliže se na bezpečnostní politiku pohlíží každý rok jinak, nesvědčí to rozhodně o žádné promyšlené cestě. Příští ministr bude chtít policii dvojnásobnou nebo poloviční a zaměří se třeba na pouliční prostituci.

Policie v tom samozřejmě není žádnou výjimkou. Například daňové sazby se mění pomalu každý rok. Energetická politika opsala kruh od státní podpory elektrických přímotopů přes dotování solárních elektráren až po další investice do těžby uhlí.

Má potom cenu brát nějaké programy vůbec vážně?