Premiér Bohuslav Sobotka poslal vzkaz prezidentu Miloši Zemanovi: Takhle ne. Souviselo to s prezidentovým doporučením Ukrajině, aby zvolila cestu finlandizace. „Finlandizace je něco jiného. Finlandizace znamená, že uznáme Ukrajinu jako sféru vlivu Ruska a akceptujeme fakt, že o její budoucnosti nebudou rozhodovat ukrajinští občané, ale jiné země, zejména Rusko,“ vzkázal Sobotka.

Připomněl, že právě kvůli tomu, že bývalý prezident Viktor Janukovyč na nátlak Kremlu na poslední chvíli odvolal podpis asociační dohody s EU, aby svou zemi pořádně finlandizoval, vypukl Majdan.

Sobotka si tak vzal do ruky flintu a ukazoval, že nabíjí. Dělal to pomalu, se zdůrazněnými gesty: Podívej se, Hrade, nabíjím. Lidé, které namíchly Zemanovy finlandizační rady, zpozorněli: Zdá se, že opravdu nabíjí. Že by dokonce vypálil?

Kdyby se politika řídila Čechovovým pravidlem, že pokud v prvním dějství visí na zdi puška, musí se z ní nejpozději ve třetím dějství vystřelit, pak by se mohlo jen čekat na třetí část představení. Jenže osoby, obsazení a děje se v tomto případě neřídí záměrem dramatika, ale běží v kulisách vytvořených ústavou a současnou politickou konfigurací.

Sobotka se s prezidentem hodlá brzy sejít, aby probral Zemanovu lidovou tvořivost ve sféře zahraniční politiky. Ale výsledek napověděl hradní mluvčí předem, když s obvyklým výrazem oznámil, že prezident vždy postupuje v souladu s linií zahraniční politiky vlády. Toto se jen zopakuje mezi čtyřma očima dvou vysokých ústavních činitelů. Možná se k tomu vypije nějaká káva. A krasojízda bude moct pokračovat.

Flinta totiž nemá náboje. A ty, které by mohl Sobotka vytáhnout z patrontašky, jsou slepé. Přesvědčovat, nebo dokonce, když to nikdo nevidí, pokárat hlavu státu premiér sice může, mělo by to ale stejný efekt, jako když slona švihnete proutkem. Jiné přesvědčovadlo ovšem Sobotka nemá.

Prezident by mohl opustit svůj úřad jen v několika určených případech. Buď abdikací či v důsledku smrti. Nebo poté, co ho u Ústavního soudu pro velezradu nebo pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku zažaluje třípětinová většina přítomných senátorů za souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a soud to uzná. Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Anebo když se Poslanecká sněmovna a Senát usnesou, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad.

Při představě, že by toto udělal současný Senát za souhlasu současné Sněmovny a Ústavní soud najmenovaný Zemanem by šel proti prezidentovi, člověka napadne, že Sobotkova flinta je pouhá atrapa.