Článek
Na konci volebního období každé pražské rady Václavské náměstí vypadá stejně jako předtím nebo ještě o něco hůř. Tu a tam se opraví nějaká budova, popřípadě i nějaká nová postaví, ale pokud jde o celkovou koncepci, jedinou viditelnou změnou za posledních několik let je, že z dolní části Václaváku se stala jakási improvizovaná pěší zóna, která vznikla z bývalé asfaltové silnice určené pro vozidla. Náměstí prostě přehradili.
Politici toho naslibovali v případě Václavského náměstí opravdu hodně. Kupříkladu že převedou magistrálu, která odděluje náměstí od Národního muzea, někam jinam. Nebo že celý střed náměstí odshora až dolů bude tvořit souvislý zelený pás. Lidé se nebudou muset bát jít na náměstí po setmění. Tramvaje prý budou jezdit tak nebo onak. Náměstí prý nebude jedno velké parkoviště atd.
Nakonec se ale vždy zjistí, že to z nějakého důvodu nejde, že ta či ona studie, pořízená bezpochyby za nemálo peněz, nevyhovuje nebo že s tím či oním nesouhlasí naši všemocní památkáři. Údajná výkladní skříň Prahy i České republiky tak nadále úspěšně boduje v různých mezinárodních anketách o nejhrůznější, nejnebezpečnější a nejošklivější náměstí ve velkých městech světa.
Práci každé nové rady na pražském magistrátu je samozřejmě nutné hodnotit podle mnoha různých kritérií – od dopravy přes podporu kultury až po svoz odpadu. Každé město má ale obvykle také něco, co vývoj v něm symbolizuje.
I proto spousta jiných měst v Česku svá centrální náměstí už dávno opravila, často na nich omezila parkování a vybudovala pěší zóny. Praha toho zatím nebyla schopná.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
I proto dávejme pozor, až se nová rada Prahy ke svým plánům ohledně Václavského náměstí začne vyjadřovat. Všímejme si, zda to budou konkrétní plány, anebo zase jen obecné sliby, popřípadě pěkné, ale konkrétními kroky nepodložené studie, které v podobě jakési science fiction na téma, „jak by to mohlo vypadat“ zkrášlí víkendové přílohy novin. Bude to signál, podle kterého poznáme, na co si nové vedení troufá v Praze jako takové.