Článek
Ten se kromě své záviděníhodné fotogeničnosti a všudypřítomnosti v blízkosti snad všech významných světových politiků „proslavil“ tím, že vědomě lhal o svém absolvování hned dvou vysokých škol. Na jedné měl skončit ve druhém ročníku, druhou dle všeho nestudoval vůbec. Ruku v ruce s tím neoprávněně užíval titul doktora práv a rovněž mu vůbec nevadilo, že jej tak označovalo i jeho okolí.
Vycházím z předpokladu, že tato zjištění odpovídají skutečnosti a dotčené univerzity poskytly ze svých správně vedených evidencí pravdivé informace. Pražský hrad k samotné lži jednoho z nejdůležitějších úředníků neřekl nic. Slyšeli jsme pouze vyjádření jednoznačné podpory ze strany minulého i stávajícího prezidenta, něco o zkušeném profesionálovi a nejlepším odborníkovi na danou oblast za posledních sto let a rovněž, že je vše v souladu se zákonem. Trochu o koze a o voze. Sám Forejt strčil hlavu do písku a dodnes celou záležitost nekomentoval. Takže to zjevně pravda je.
Jedna věc je, jak se k problému staví zákon, druhá pak, jak na ní nahlížet z etického hlediska. Oba pohledy vyvolávají i po devíti měsících řadu dosud nezodpovězených otázek. Zcela pomíjím, že absolvování vysoké školy bez dalšího jistě není zárukou kvality. Je rovněž vedlejší, že se údajně jedná o moudrého a sečtělého člověka na svém místě. O tom to není.
Šéf hradního protokolu prostě patří mezi pracovní pozice, pro které je řádné dokončení vysokoškolského studia jedním ze základních požadavků. Tečka. Vždy existují nějaké výjimky, v daném případě „nejvýše“ na dobu čtyř let či na doplnění si stanoveného vzdělání. Nějak to ale nevychází, Forejt je ve funkci už let deset... Jak je tedy záležitost po celou dobu řešena?
Odpověď na položenou otázku souvisí i s tím, byla-li od počátku kancelář prezidenta jako jeho zaměstnavatel o neexistenci požadovaných škol informována. V opačném případě, to kdyby jí byly předloženy nepravdivé či dokonce padělané dokumenty o studiu, by se zjevně mohlo jednat i o podvod ve smyslu trestního práva. Takové kauzy tu už před soudy řešeny byly. Dotyčný se totiž díky uvedení svého zaměstnavatele v omyl dostane na místo, se kterým je spojen vyšší plat, ten tak dlouhodobě dostává neoprávněně. Podvedený se však musí o svá práva hlásit... V situaci, kdy Hrad po celou dobu informován byl, zůstává otázkou, proč „hru na tituly“ tiše toleroval a dle všeho dokonce i přiživoval.
O osobě a morální integritě Jindřicha Forejta vypovídá sama existence této lži včetně jejích bližších okolností. To, že taková věc člověka jeho postavení vůbec napadla. Ale také, že svoje smyšlené vzdělání uváděl například při vyučování kurzu etikety, tedy pravidel zdvořilosti a dobrého společenského chování... Dělal se lepším a ostatní tím dlouhodobě klamal. A jak známo, kdo zalže jednou, pravděpodobně zalže znovu.
Nepochopitelný je i postup Hradu a samotného „lžidoktora“ po provalení skandálu. Srovnáním může v tomto ohledu být titulová aféra někdejšího místopředsedy vlády Jana Kalvody. Ten právnickou fakultu na rozdíl od Forejta řádně dostudoval, pouze neoprávněně užíval titul. Ihned sám rezignoval a stáhl se ze všech veřejných funkcí. Zde jsme se dočkali jen trapného mlčení, mlžení a čekání na to, až věc vyšumí. Žádné vysvětlení nebo postavení se k problému čelem, jakoby se nechumelilo. Do toho zapadá i prezidentem nepřijatá Forejtova prázdninová rezignace, zjevně pouze na oko.
Nový služební zákon mimo jiné obsahuje i § 201 nazvaný „Výjimka z předpokladu vzdělání“. Ten stručně řečeno stanoví, že úředník, který se na své pozici dlouhodobě osvědčil i bez stanoveného vzdělání, bude nadále považován za někoho, kdo toto vzdělání splňuje. Již žádné časové omezení, žádná další podmínka. Téměř by se chtělo říct „lex Forejt“. Co si šéf protokolu nevybojoval u katedry, za něj zařídili zákonodárci. Etickou stránku věci ale nikdy žádný zákon nevyřeší. Stín pochybností a značně pošramocená pověst jeho osoby i Pražského hradu zkrátka zůstávají.
Leopold Černý
Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V letech 1998 až 2013 působil u Policie ČR, z toho 12 let u Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Vykonával různé manažerské pozice, mimo jiné déle než 5 let ve funkci vedoucího odboru korupce a ochrany zájmů EU, kde řídil tým 50 specialistů zabývajících se vyšetřováním nejzávažnějších a nejexponovanějších případů korupce, hospodářské a finanční kriminality, zneužívání finančních zájmů EU a legalizace výnosů z trestné činnosti v rámci celé ČR.
Od roku 2014 působí jako manažer v poradenské společnosti Screening Solutions s.r.o., kde se i nadále věnuje problematice korupce, prevence a vyšetřování podvodného jednání a hospodářské kriminality v komerční sféře. Uvedená témata rovněž dlouhodobě prezentuje v rámci své přednáškové činnosti.
Malý dovětek: na popsaný příběh s vysokou pravděpodobností nebude mít žádný vliv avizované prezidentské veto a případná stížnost k Ústavnímu soudu. Zemanův principiální nesouhlas se týká výlučně jednoho paragrafu upravujícího politické náměstky, určitě ne služebního zákona jako celku. Vždyť právě prezident byl tím, kdo na počátku roku podmínil jmenování vlády jeho schválením v prvním čtení. Veto jistě bude přehlasováno a na základě stížnosti Ústavní soud, jestli vůbec, zruší nejvýše jeden paragraf.