Od voleb uběhlo 3/4 roku a tak má Sobotkova vláda skoro pětinu svého působení za sebou.

V oblasti školství pokud pomineme změť každotýdenních „převratných“ návrhů doprovázených okázalými tiskovými konferencemi, zůstane vidět podstata politického odkazu ministra Chládka:
1) Předchozí vlády a ministři školství vše dělali špatně, ba napůl zločinně, kterýmižto obviněními a podezřeními je třeba neustále krmit média, aby se nevěnovala reálným problémům školství, se kterými si ministr neví rady.
2) Ministr by rád přece jen něco praktického učinil a změnil, ale co? Vždyť je to vše tak složité a komplikované.

Ale teď konečně našli jedno téma, které je dost jednoduché a bude se líbit: Sebrat peníze soukromým a církevním školám.

Prakticky to sice přinese (jak ukážu níže), jen okamžitý prudký nárůst výdajů státního rozpočtu, ale to je přece jedno. Volby socialisté vyhráli s heslem „zrušíme církevní restituce“, což zcela opustili. Tak aspoň zavaří paní učitelce na církevní škole. A školy buržoustů se s tím svezou taky, vždyť co.

U základních škol je na soukromých a církevních školách asi jen 1% všeho žactva (velmi málo), kdežto u středních škol skoro 13% (docela dost). Přitom církevních škol je mnohem méně než soukromých.

U středních škol jde velmi často o školy odborné a často se tam neplatí žádné školné.

V jediných zveřejněných výsledcích státních maturit dopadly církevní školy nejlépe ze všech typů škol a řada soukromých škol okupovala medailová místa v jednotlivých krajích (v Čechách, nikoli na Moravě; pro úplnost)

Aby měla v ČR soukromá škola nárok na příspěvek od státu (příspěvek na žáka), musí plnit naprosto všechno jako školy státní (počet hodin, jejich skladba, hygienické a jiné materiální požadavky na výuku...) a mít nadprůměrné hodnocení České školní inspekce. Když toto vše splní – obdrží 90% takzvaného normativu na žáka. Vedle stojící „normální“ škola obdrží 100% bez ohledu na cokoli.

Stát tedy podporuje vzdělávání konkrétních dětí (že se naučí „číst, psát a počítat“), u soukromých institucí trochu méně. Stát vynakládá naše daně skutečně proto, aby se děti něco naučily, nikoli aby podporoval takové či onaké školní instituce, bez ohledu na to, jestli jsou zřízeny krajem, obcí či sdružením tatínků.

Hlavním argumentem pro tento stav obvykle bývá fakt, že i na soukromé škole mají děti tatínka a maminku, kteří platí daně a proč by z těch daní tedy stát přispěl na vzdělání jejich dítěte nic, kdežto na dítě souseda 40 000,- ročně.

Na tento argument se nedá mnoho říci.

Hlavním argumentem proti, je fakt, že třeba v USA nedostávají privátní školy lautr nic. Tam ale pak mohou učit, co chtějí a jak chtějí a vedle drahých kvalitních škol, tam pak najdeme i obskurní „církevní“ školy, třeba pro Amisch people (velmi náboženské vesnice v USA, kde je dosud zakázáno používání elektřiny, aut a další techniky).

Jenomže i u nás (hlavně v Praze) je řada privátních škol zcela mimo český školní systém a nedostávají od státu ani korunu.

My se ale bavíme právě o školách uvnitř systému, kde učí přesně to, co stát chce a ty školy již mnoho let existují, pracují na nich tisíce učitelů (úplně stejně či více jako jejich „státní kolegové“). Těmto školám chce nyní ministr odebrat 10-50% jejich příspěvku na žáka, což znamená pro většinu z nich likvidaci během roku či dvou.

Co přinese likvidace těchto existujících škol pro stát finančně?

Vezmu si za příklad školu, kterou jsem vedl a jejíž finanční výsledky si každý může najít ve veřejných Výročních zprávách. U ostatních škol by to bylo podobné, byť absolutní čísla o něco menší.

Chodilo k nám skoro 800 žáků a studentů a měli jsme nejvyšší hodnocení kvality České školní inspekce – brali jsme tedy 90% příspěvku na žáka. V souhrnu skoro 30 milionů ročně (příspěvek je asi 40t., 90% zhruba 36t.).

Zaměstnávali jsme zhruba 150 lidí a odváděli na daních a sociálním a zdravotním pojištění v úhrnu také zhruba 30 milionů ročně. Obrat společnosti byl přes 120.
Když by se taková škola zavřela, není to „nula od nuly pošla“ 30 minus 30. Stát by pochopitelně neměl ty daně (minus 30 milionů), ale všechny děti by logicky přešly na státní školy a stát by na ně okamžitě začal platit stoprocentní normativ, tedy  ne 30, ale přes 33 (minus další 3 miliony). Takže jsme na 33 milionech, u všech škol by to dělalo přes půl miliardy, okamžitého minusu pro státní rozpočet. A další rok zase. K tomu si připočtěte 150 nezaměstnaných, ve všech školách tisíce lidí, kteří dosud brali slušnou mzdu a živili své rodiny.

Ale stát to patrně lehce ustojí a o tyto fiskální „podrobnosti“ se nikdo nebude zajímat.

A bude to populární.

Já bych přesto radši zavíral školy, kde neudělalo maturitu 60% studentů.