Článek
Černá skříňka, ve skutečnosti pro usnadnění nalezení jasně oranžově nebo červeně natřené zařízení, je ve dvojím provedení už řadu let povinnou součástí každého dopravního letadla. Má jediný účel: přispět k objasnění příčin havárie nebo nečekané události během letu.
Flight data recorder zaznamenává letové údaje. Nejen o výšce a směru letu, rychlosti a stavu celého stroje či motorů, ale také o poloze jednotlivých částí, ať už jsou to ovládací plochy nebo pedály či sloupky řízení. Před dvanácti lety bylo zaznamenáváno 29 veličin, dnes je povinně registrováno 88 různých údajů.
Druhým zařízením je Cockpit voice recorder, zjednodušeně řečeno magnetofon, nahrávající veškeré dění v pilotní kabině, tedy nejen hlasy pilotů, ale i jejich komunikaci s řízením letového provozu či s jinými letadly.
Obě černé skříňky mají obvykle podobu masivní základy o délce asi 50 cm, na niž je připevněno nejčastěji válcové pouzdro, které by mělo odolat nárazu, tlaku, teplu, vodě, palivu i hasicím látkám a dalším chemikáliím co nejdéle, a umožnit tak odborníkům „přečíst“ nahrané údaje.
Skříňky bývají umístěné v zádi letadla, kde je – podle zkušeností – největší šance, že havárii přečkají. Pro usnadnění nalezení jsou schránky vybaveny vysílačem, jenž na přesně určené frekvenci vysílá krátké signály.
Pokud mírně optimistické zprávy posledních dnů o opakovaném zachycení „pingů“ černých skříněk skutečně povedou k nálezu alespoň jedné z nich, roste pravděpodobnost, že záchranáři naleznou také letadlo a vyšetřovatelé leteckých nehod budou o malinký krůček blíže k objasnění technických příčin nehody.
Ovšem s ubíhajícím časem klesá naděje na vyřešení jedné z nejpodivnějších leteckých havárií posledních let. Výrobce garantuje, že baterie, napájející vysílače černých skříněk, vydrží 30 dní. Je tedy možné, že se vysílače odmlčí už zítra.
Pokud se do té doby nepodaří přesněji určit, kde leží zdroj vysílání a pravděpodobně i letadlo, pak by pátrači přišli o jediné vodítko a další hledání by nejspíš bylo po čase zastaveno. V této souvislosti by se totiž často zmiňované hledání jehly v kupce sena změnilo v ještě méně nadějné hledání správné kupky na dně oceánu.
Pokud se přece jen podaří najít letadlo i oba záznamníky, přesto nemusí být příčina havárie (pokud to byla havárie) nikdy objasněna. Experti nakonec možná rozklíčují technické příčiny a určí mechanismus zkázy, ale tím se jen posuneme k dalším otázkám.
Jestliže byl příčinou neplánovaného konce letu MH370 únos (a já si myslím, že ano), pak se musíme ptát – Co bylo jeho příčinou? Kdo byl organizátorem? Jaké měl úmysly? Jak se mu podařilo obelstít bezpečnostní kontroly?
Martin Salajka
Fotografující novinář, píšící fotograf, letecký publicista. Věnuje se především letectví a vojenství. Jako novinář pracoval dlouhá léta v redakci časopisu Letectví + kosmonautika, jako fotograf spolupracuje s řadou tuzemských i zahraničních deníků a časopisů. Podílel se na desítkách odborných publikací především z oblasti letectví. V současné době je fotografem na volné noze a konzultantem v oblasti letectví. Je absolventem Fakulty žurnalistiky UK.
To jsou otázky, na které by chtěli znát odpovědi nejen příbuzní cestujících a členů posádky i letečtí vyšetřovatelé. Obávám se však, že se jich ani po nalezení černých skříněk a letadla možná nikdy nedočkáme.