"Postupně se jí zvětšují křídla. Žije skryta mezi trsy vodních rostlin. Při svlékání kutikula na hřbetě praskne," charakterizoval svou kolekci výtvarník Zdeněk Vacek. Náramky, náušnice, brože, prsteny a přívěsky čekají na silné osobnosti, které jsou pro Nymphu těmi nejlepšími partnery.

Podmanivost šperků Vacka pramení z několika zdrojů. Na první pohled zaujme invence, originalita a především neobvyklé spojení elegance s vtipem. Organické formy, často přímo inspirované tvary a barvami hmyzu se prolínají s technicistními detaily odkazujícími k dokonalým proporcím letadel či kosmických lodí.

Neoddělitelný od autorových šperků je pohyb, náhrdelníky se plazí po krku nositele, náušnice se chvějí ve větru, brože podobné motýlům působí, jako by zrovna vzlétaly k nebi. Drobné i větší objekty v sobě mají zvláštní lehkost. Šperky ožívají, dýchají se svým majitelem.

Tento organický výraz je podpořen pečlivým řemeslným zpracováním a citem pro materiály i jejich kombinace. Chladné stříbro a ocel konfrontuje Zdeněk Vacek s drahými kameny a v poslední době především s měkkými barevnými plasty - gumou či perspexem.

Šperky Zdeňka Vacka jsou křehké a elegantní, ale zároveň velmi přirozené, intimní a vášnivé. Autor dílům vtiskl nejen krásu, ale i něco ze své osobnosti. Nejsou dekorací, jsou názorem; nejsou jen ozdobou, ale také vztahem.

Výtvarník Zdeněk Vacek získal na letošním Designbloku titul Talent roku za kolekci autorských šperků Nympha. Z Designbloku si odnesl i další ocenění: jeho prezentace zvítězila v návštěvnické anketě o nejlepšího vystavovatele mezi designéry "Nejlepší kůň". Svou kolekci představil Zdeněk Vacek i na přehlídce v NoD.ROXY.

Myslíte si, že šperky jsou spíše doménou žen nebo i mužů? Jak je vnímáte?

Myslím si, že ženy to baví víc, ale nedělám věci vyloženě pro ženy, ale pro lidi, kteří to mají rádi, kteří si na to troufnou a chtějí je nosit. Je jedno, kdo jste nebo co děláte. Když vymýšlím šperk, je to také o spolupráci, o tom, co si dotyčný představuje a přeje. Teď jsem ale dospěl do stádia, že mám při tvorbě hodně volnou ruku. A funguje to, lidem se to líbí. Teď dělám hlavně věci na zakázku. Ale Nympha je moje autorská kolekce. 

Jak vznikl koncept Nymphy?

Celá kolekce se točí kolem brouků. Nympha - to je mezistádium vývoje. Není to jenom o broucích, ale i o životě, o tom, co se dnes děje. Myslím, že nympha jako jedno ze stádií přerodu to vhodně vystihuje. Celé představení kolekce, které se konalo v pražské galerii NoD, nebylo koncipované jako klasická módní přehlídka. Nebaví mě něco, co se dělá běžně. Nebaví mě šperky zlaté a lesklé, chci dělat věci, které cítím, jednoduše řečeno - jinak. 

Dvacet holek - převážně to byly tanečnice - předvádělo nymphy. Hodně záleželo na vyjádření tělem, pohybu a vůbec celkovém vyznění. Měl to být přerod nymphy se třemi stádii vývoje - nejdříve se narodí, potom přijde pubertální stádium a ve třetím stádiu už z nich byly zralé nymphy a zároveň ženy. Performance tak znázorňovala ženu, přerod ve zralou ženu, dospívání. Kostýmy vypadaly jako hmizí, larví tělíčka, což přesně vystihovalo to, co jsme zamýšleli. Zároveň to bylo dost dlouhé, aby měl divák možnost si šperky prohlédnout. A na závěr jsme použili projekční plátno, kde je moje intro - moje vizitka, krátký klip, můj podpis, který chci používat při dalších akcích.

Jaké používáte materiály? Se kterými se vám nejlépe pracuje?

Nemůžu mít doma v zásobě věci ze zlata, stříbro je dostupné, takže používám převážně stříbro, které mě stejně víc baví. Je to hlavně dostupnější materiál. Jinak teď hodně používám perspex, což je kvalitní plexisklo. Vypadá to hezky a přírodně.

Co pro vás šperk představuje?

Když dělám šperk na někoho konkrétního, tak mě nejvíc baví to, že je to právě pro toho konkrétního člověka. Snažím se vystihnout pocit, který z toho člověka mám nebo to, co je na něm výrazného. Baví mě vystihnout, co ten dotyčný je.

Slyšela jsem názory, že fotky, které vaši kolekci doprovázejí, trochu připomínají Matrix. Je na tom něco pravdy?

Matrix je docela profláklý film, všechno je teď moc techno a cyber. Samozřejmě jsem film viděl, moc se mi líbil a nějaká inspirace tam byla, ale ne nějak programově, vědomě. Chtěl jsem mít věci drsné a Jakub Uhlík, který fotky dělal, opravdu vystihl tu atmosféru a podtrhl náladu, pocit.

Kde tedy berete inspiraci - máte nějakého oblíbeného autora, dílo? Mně osobně některé šperky připomínaly tvorbu Gigerovu.

Taky jsem byl nedávno na jeho výstavě, takže určitě tam vliv byl. Ale když se mě ptáte na inspiraci, podívejte se kolem sebe, to je inspirace. Třeba i když udělám nějakou chybu, tak si říkám, že příště by to mohlo vypadat super i třeba s tímhle, a tak se to nabaluje na sebe. Třeba doma nemám jediný katalog se šperky, zkrátka dělám, co mě zrovna napadne.

A na závěr klasicky - jaké jsou vaše plány do budoucna?

Teď potřebuju dílnu a myslím už na další Designblok, už vím co budu dělat jako novou kolekci. Klasická přehlídka už podle mě nikoho nebaví. Takže chci zase vymyslet něco originálního. V NoD bylo skvělé, že na tom spolupracovalo tolik lidí, to že jsme se všichni dali dohromady. To chci zopakovat. Bylo to představení, něco se tam dělo, trvalo to dlouho a od začátku do konce se bylo na co dívat.