Článek
"Vykopali jsme hrob muže. Výbavu tvoří na kruhu točený hrnec a v oblasti hrudníku jsme nalezli dvě železné spony," uvedl Šmíd. Pozůstalí mrtvého na cestu do záhrobí vybavili zřejmě i masitým pokrmem. Svědčí o tom zvířecí kosti, které se našly u hlavy muže. Kosterní pozůstatky budou podrobeny dalšímu zkoumání odborníků.
Keltské hroby nejsou v lokalitě překvapením. Při minulých průzkumech již archeologové objevili pět hrobů. "Jedná se o hroby s kostrovými pohřby, zesnulí v nich leží v natažené poloze, orientováni jsou hlavou k severu a nohama k jihu. Výbava je poměrně chudá," doplnil Šmíd. Výjimkou byl hrob ženy, která u sebe měla pět bronzových náramků a dvě železné spony.
V prostějovské průmyslové zóně začali archeologové bádat v roce 2002 a od té doby prozkoumali plochu téměř deseti hektarů. Podařilo se jim tak doložit v území osídlení od konce šestého tisíciletí před začátkem letopočtu až do vrcholného středověku. Intenzivní osídlení oblasti skončilo zánikem obce Stará Ves u Prostějova v 15. století zásahem Herolda z Kunštátu. Ten přesídlil osadníky do Prostějova a v lokalitě založil chovné rybníky. K nejvýznamnějším objevům v lokalitě patřilo velké neolitické sídliště a pohřebiště z šestého tisíciletí před začátkem letopočtu. Na pohřebišti bylo 80 hrobů, šlo o kostrové i žárové pohřby.