Článek
"Teď pro nás začíná nejpracnější období. Musíme všechny segmenty laboratorně ošetřit, to znamená důkladně očistit a popsat. To bude práce na několik měsíců," řekl archeolog František Kostrouch, vedoucí výzkumu.
Některé kosterní soubory se zřejmě dostanou na stůl antropologovi, který by měl určit pohlaví, dožitý věk a choroby zemřelých jedinců. Většina začištěných kostí ale skončí v depozitáři muzea.
Tajemný kostel
Archeologové na starý hřbitov u kostela v přibližně metrové hloubce. "Podle písemných pramenů se u kostela ze 14. století pohřbívalo, a to až do roku 1876," uvedl Kostrouch. Okolí kostela badatelé zkoumali v souvislosti s celkovou rekonstrukcí svatostánku.
"Cílem výzkumu bylo kromě záchrany kosterních pozůstatků pohřbených jedinců také upřesnit stavební vývoj kostela, který provázejí v dostupných historických materiálech nejasnosti. Dodnes například není jasné, kdy přesně kostel vznikl," vysvětlil Kostrouch.
Archeologové našly desítky kostrových pohřbů v natažené poloze. "Zemřelí byli převážně orientováni hlavou na západ. Kromě kostí jsme vykopali ještě zlomky keramických nádob z období 16. až 18. století, dále pozůstatky dřevěných rakví a hřebíky z nich Našli jsme také různé milodary jako například medailónky, křížky nebo růžence," vyjmenoval Kostrouch.
Archeologové mimo jiného také zmapovali původní kostnici umístěnou pod presbytářem, která byla později přestavěna na rodinnou hrobku šlechtického rodu. Záhadou pro archeology ale zůstalo mohutného základového zdivo na severní straně kostela.
"Je to základ nějaké nadzemní stavby, o které jen víme, že nebyla součástí kostela, ale jinak to pro nás zůstává tabu. Pokusíme se něco dohledat v archivních materiálech města, možná něco objevíme na historických malbách," uzavřel Kostrouch.
