Článek
"Velikost hrozby chladu, která přinutila neandrtálce ustupovat, je překvapující," přiznal archeolog William Davies, jeden z třicítky autorů studie, kterou tým klimatologů, paleobiologů, geologů a antropologů publikoval v časopise New Scientist.
Stěhovali se na jih
Teplotní výkyvy v Evropě během posledních sto tisíc let, zejména v době před 20 až 40 tisíci lety, dosahovaly podle údajů získaných z vrtů do grónských ledovců několika stupňů i během pouhé dekády. Na vrcholu mrazivých etap nepřekračovala průměrná teplota ve střední Evropě ani minus deset stupňů. To vyhánělo jak neandrtálce, tak i první vlnu moderního člověka, tzv. lidí z Aurignacu, stále jižněji.
Ačkoli kontinent stále skýtal - alespoň v létě - dostatek ploch tunder a stepí, koncentrace populací obou typů pralidí a jejich lovné zvěře - bizonů a jelenů - se ukázala jako příliš velká. Poslední populace se totiž soustředily jen do dvou oblastí, na jihovýchod dnešní Francie a do severního Černomoří, tam ale pro neefektivní způsob života pravěkých lidí nebylo dost zvěře.
Skoro se pobili
Tým vědců kolem Southamptonské univerzity tvrdí, že se někdy před 23 až 18 tisíci lety navzájem téměř vyhladověli a vybili. Paradoxem v době, kdy neandrtálci podle některých nálezů začali vyrovnávat svůj handicap menších schopností komunikace a osvojovat si umění výroby dokonalejších nástrojů a zbraní. Obrat však přišel pozdě, protože z východu se už do Evropy valila druhá vlna moderních lidí, tzv. gravettinská kultura.
Geneticky nevyčerpaní majitelé rybářských sítí a dalekonosných oštěpů, oděni do šitých kožených a bavlněných oděvů, přišli v pravý okamžik: neandrtálci i aurignaci byli na pokraji sil a ani začínající ústup ledovců jim nepomohl. Gravettinci rychle nahradili jak své bratry aurignaky ze stejného druhu Homo sapiens, tak "zastaralé" neandrtálce ze slepé větve hominidů.
