Článek
Planeta se nachází ve hvězdokupě složené z asi stovky tisíc hvězd první generace zrozených brzy po velkém třesku před přibližně 15 miliardami let.
Již dřívější radioastronomická pozorování naznačovala, že se zde nachází chladné těleso, astronomové se však dlouho nemohli dohodnout, zda se skutečně jedná o planetu nebo zda to je chladná malá hvězda, jíž se říká hnědý trpaslík. Právě snímky pořízené Hubbleovým kosmickým teleskopem tento spor, vlekoucí se již deset let, nyní vyřešily.
Kosmická stařena
Podle záběrů z Hubbleova teleskopu se ve hvězdokupě nachází temné těleso přibližně 2,5krát větší než náš Jupiter. Z toho je zřejmé, že musí jít o planetu. Obíhá dvojici velmi starých hvězd, z jejichž známé historie se dá usuzovat i na značné stáří planety.
Odborníci vyhodnocující data získaná kosmickým teleskopem soudí, že objekt je starý asi 13 miliard let. To je více než dvojnásobek věku naší Země, která má za sebou historii dlouhou přibližně 4,5 miliardy let. Vědcům se tak dostaly do rukou informace o vůbec nejstarší známé planetě ve vesmíru.
Většího stáří těleso tohoto druhu ani nemůže dosáhnout, protože předtím neexistovaly podmínky vhodné pro vznik planet. Objev tak staré planety ukazuje, že hvězdy prvních generací měly své planetární soustavy už poměrně krátce po vzniku celého vesmíru. Z toho je možné usuzovat i na to, že se v naší galaxii nachází velmi velké množství planet.
Svým způsobem je to i dobrá zpráva pro vědce, kteří hledají ve vesmíru život: podle současných představ se může vyvinout pouze na pevných tělesech planetárního typu.
Hledání pokračuje
Objevů planet mimo naši sluneční soustavu neustále přibývá a nyní je známo již více než stovka takových těles. Dá se předpokládat, že se zvyšujícími se výkony astronomických přístrojů bude objeveno velké množství dalších.
Objevy tohoto typu se očekávají zejména od nové generace kosmických teleskopů a od obřích pozemních dalekohledů. Ty jsou složené z více spojených přístrojů a doplňuje je tzv. adaptivní optika, vyrovnávající rušivý vliv zemské atmosféry.
Přesto někteří astronomové neskrývají svůj pesimismus ohledně hledání života ve vesmíru. Podle Thomase Clarka z Floridské univerzity se zatím podařilo nalézt pouze velké planety typu Jupitera (většinou však mnohem větší), které podle současných představ nejsou nositeli života. Ještě horší je, že se nacházejí na drahách, které vylučují přítomnost planet podobných Zemi u jejich mateřských hvězd.
Soudí proto, že aby došlo ke vzniku planetární soustavy podobné té, v níž žijeme, musí působit některé další velmi výjimečné okolnosti. Ne všichni astronomové však tento názor sdílejí.
Optimisté soudí, že soustavy a planety pozemského typu jsme dosud nenašli především kvůli nedostatečnému výkonu současných přístrojů. Otázka existence světů podobných našemu a života u jiných hvězd je stále otevřená.