Hlavní obsah

I viry mohou podle nejnovějšího výzkumu onemocnět virovou nákazou

Právo, sw, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sputnik byl první v kosmu a teď se zdá, že zaujme stejné místo i v mikrosvětě. Toto sovětské označení první umělé družice použili francouzští vědci k pojmenování prvního zjištěného viru, jenž napadá jiné viry.

Článek

Dosud se soudilo, že viry potřebují k přežití a množení přinejmenším bakterii. Ale sputnik, tvořený pouhými 21 geny (běžné viry jich mají 300), se obejde bez nich. Nepatrné tělísko napadá jiné viry, využívá jejich genetický mechanismus a rozmnožuje se pomocí DNA své oběti.

Napadené viry z toho asi velkou radost nemají. Sputniky jim brání v normální činnosti, tedy napadání baktérií a rozmnožování. Viry, na něž se zaměřily sputniky, se tedy chovají jako nemocní lidé: za nic nestojí.

Sputniky experti nalezli při zkoumání vody v chladicích věžích. Francouzští vědci nejdříve objevili předimenzované viry až s 900 geny a označili je jako mamaviry. Pak zjistili, že se kolem pohybují další chumáčky živé hmoty – sputniky. Jejich význam odhalili až poté, co se „družice“ dostaly do nitra mamavirů a začaly se množit.

Stvrzenka života

Objev řeší i jednu starou záhadu, obklopující viry: zda to vůbec jsou živé organismy. Dosud známé viry totiž potřebují k životu a množení hostitelské buňky – mimo ně jakoby nežily.

„Není pochyb, že se jedná o živé organismy. Fakt, že mohou onemocnět, je dělá ještě živějšími,“ tvrdí nyní člen týmu francouzských výzkumníků Jean-Michel Claverie. On i jeho kolegové doufají, že mikroviry jako sputnik bude možné časem použít jako virofágy, tj. jako požírače jiných virů, které způsobují lidské či zvířecí nemoci.

Jsou však opatrní. „Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, že sputnik lze použít jako zbraň proti velkým virům nebo jako nástroj k jejich modifikaci. Ale fágy se používají k úpravám baktérií, tak proč by to nešlo?“ ptá se Bernard La Scola, další člen francouzského týmu.

Jiní vědci ale tvrdí, že viry, které napadají člověka, jsou příliš malé, než aby měly místo pro podobné parazity.

Francouzi doufají, že objevili jen prvního příslušníka rozsáhlé a dosud neobjevené skupiny mikrovirů, které napadají své větší příbuzné. Naznačují to i některé geny zjištěné u sputniku: jsou jen vzdáleně spřízněné s genetickou výbavou známých virů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám