Článek
V ochranném obleku a se zapnutou kamerou se Verret vydal likvidovat obří hnízdo. Vznikly tak záběry, při kterým se slabším povahám nemusí udělat příliš dobře. Ve chvíli, kdy Verret začne hnízdo rozkládající se přes téměř polovinu kůlny bořit, vyrojí se bodavý hmyz a snaží se útočníka zneškodnit.
Sršně patří mezi největší sociální tvory z nadčeledi vos. Sršeň obecná (Vespa Crabro), která je rozšířená v Evropě a v Americe, dosahuje velikosti až 45 milimetrů. Její příbuzná z Asie sršeň mandarínská může dorůst délky až 10 centimetrů a disponuje množstvím jedu, které dokáže zabít oslabeného člověka.
Jed méně toxický, zato bolestivější
Sršně obecné takovou dávkou nedisponují a jsou ve skutečnosti poměrně plachá stvoření. Na člověka zaútočí pouze, cítí-li se ohroženy. Navzdory zažitým mýtům je sršní jed sršně obecné méně toxický než jed včelí. Jedním z důvodů, proč se tato legenda rozšířila, je zřejmě fakt, že bodnutí sršně je bolestivější.
Sršeň obecná (vlevo) na lovu včel
Jed totiž obsahuje látku zvanou acetylcholin, která v lidském těle působí jako neurotransmiter a zprostředkovává přenos vzruchu v centrální a periferní nervové soustavě. Další důvodem je pak prostý fakt, že žihadlo sršně je větší a delší a není opatřeno háčky jako u včel, a tak sršeň může bodnout opakovaně.
Sršně obecné jsou vzhledem k člověku relativně mírumilovní a na vosy inteligentní tvorové, kteří v řadě zemí patří k ohroženým druhům zejména kvůli nedostatku hnízdních prostorů. Živí se však mimo jiné včelami, a dokáže tak na včelstvech napáchat velké škody.