Článek
Všechny přípravy k vyslání teleskopu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) pokračují dobře a nic tak nebrání tomu, aby ve středu začala jedna z nejambicióznějších misí v dějinách evropské kosmonautiky. Od roku 1995 bylo objeveno více než 200 planet mimo sluneční soustavu. Drtivá většina exoplanet byla nalezena pozemskými dalekohledy. Jen několik planet bylo objeveno z kosmu. Nedávno byl například ohlášen objev několika planet Hubblovým kosmickým dalekohledem. [celá zpráva]
COROT bude ale první kosmický dalekohled, určený pouze k detekci exoplanet. Bude měřit pokles jasnosti u tisíců hvězd. Pokud přes hvězdu přejde z našeho pohledu planeta, projeví se to poklesem jasnosti hvězdy. Předpokládá se, že většina nalezených planet bude ze skupiny obřích plynných planet o hmotnosti Jupiteru, které obíhají velmi blízko hvězd.
Určité procento objevených exoplanet by mohlo být i menších a tedy kamenných, možná dokonce o velikosti Země. Jak velké bude ono procento nedokáže nikdo odhadnout. Případné skalnaté planety budou ovšem obíhat kolem svých hvězd také velmi blízko s dobou oběhu 50 dní a méně. Pro srovnání: Merkur oběhne Slunce za 88 dní. Takové planety tak budou ve většině případů horké a pro život naprosto nevhodné.
ESA sice na svých stránkách tvrdí, že pokud podobnou exoplanetu nalezneme u chladného červeného trpaslíka, je taková vzdálenost přímo ideální a na povrchu případné kamenné planety se může nalézat voda v kapalném stavu. Jenomže.... nedávná zpráva naopak spíše popírá výskyt kamenných planet v menší vzdálenosti od červeného trpaslíka, neboť tam jednoduše není materiál k vytvoření takové planety! [celá zpráva]
COROT by mohl objevit kamennou planetu u červeného trpaslíka zřejmě jen ve větší vzdálenosti od hvězdy, jenomže takové objekty už nejspíše nebudou v jeho dosahu. Pochopitelně může být výše zmíněná teorie špatná, nebo nedokonalá a výskyt kamenných planet u červených trpaslíku s kapalnou vodou na povrchu bude potvrzen. Uvidíme....možná už příští rok. Nicméně i tak COROT objeví velké množství jiných nových exoplanet.
COROT vede Francouzská národní agentura pro vesmír (CNES). Na projektu se dále podílí i další státy: Španělsko, Rakousko, Německo, Belgie a Brazílie. Klíčovou roli hraje v projektu Evropská kosmická agentura (ESA). Samotný dalekohled obsahuje primární zrcadlo o velikosti 30 cm v průměru. Na palubě pak budou 4 CCD kamery. Přístroje teleskopu bodu schopny zkoumat nejen pokles jasnosti hvězdy, ale také hvězdnou seismologii. Délka mise je naplánována na dva a půl roku.