Článek
S blížícím se přistáním modulu Beagle 2 na konci loňského roku zůstal plán téměř bez povšimnutí. Neopomenul ho například server spacedaily.com. Svůj vlastní plán dobytí rudé planety minulý měsíc zveřejnily Spojené státy. Evropská "cestovní mapa", na jejímž konci budou Evropané na Marsu, se skládá z několika kroků. Při jejich plnění budou vědcům k dispozici data, která nyní zasílá sonda Mars Express. Důležité poznatky budou vědci čerpat i z dosavadních zkušeností získaných na Mezinárodní vesmírné stanici či na pozemních základnách např. na stanici Concordia v Antarktidě.
"Tento plán je založen na podnětech z předchozích pracovních setkání," uvádí v prosincové zprávě šéf projektu Aurora Dietich Vennemann. "Je to žijící dokument, není vytesán z kamene," uvedl s tím, že časový harmonogram bude v průběhu programu aktualizován podle dosažených výsledků. "Jeho uskutečnění je otázkou mezinárodní spolupráce. Chápeme ho jako lidskou touhu," uvádí Vennemann. "Program Aurora je příležitostí pro Evropu tuto touhu naplnit," dodal.
Příštích pět let přijde program na 900 miliónů dolarů
Již v roce 2007 by měl být v plném proudu program testování vesmírného modulu, který by měl být schopen obstát zvýšeným nárokům při průchodu atmosférou Země při návratu z Marsu. Podle AP má program v následujících pěti letech stát asi 900 miliónů dolarů (asi 30 miliard korun).
Dalším krokem je vyslání pojízdného robota ExoMars, který by měl již v roce 2009 plnit v podstatě shodné úkoly jako nyní američtí roboti Spirit a Opportunity. ExoMars tak bude pátrat po známkách minulého a současného života na rudé planetě. Bude testovat využití solárních panelů či možnosti pohybu po Marsu.
Zlom v roce 2026
V letech 2011 až 2018 budou pokračovat další testy a mise. Jednou z nich je Mars sample return, která nemá za cíl nic menšího než dopravit zpět na Zemi vzorky atmosféry a půdy Marsu. První evropští kosmonauté by se pak v roce 2024 měli vydat na Měsíc. Zde budou testovat vliv nižší gravitace na lidský organismus, změny v chování v souvislosti s dlouhodobou izolací a samozřejmě schopnosti a možnosti přežití lidské posádky na jiné planetě.
Zlomovým pak bude rok 2026, kdy se k Marsu vydá testovací vesmírné plavidlo v rámci Automatic Mars Mission. Na základě poznatků, které tato mise přinese, pak budou vědci a vesmírní experti pracovat na první pilotované misi na Mars. V letech 2030 až 2033 má dobývání Marsu v rámci programu Aurora vyvrcholit přistáním Evropana na Marsu. Kosmonaut, který bude pro tuto misi vybrán, pak bude mít na rudé planetě práce více než dost. Bezpočet testů a experimentů, které budou mít za cíl poskytnout vědcům vodítka k zodpovězení otázek ohledně dlouhodobého pobytu lidí na Marsu, možností zdrojů pro život a celé řady dalších.