Článek
Při přípravě pořadu Marek už stačil nachytat i svoji manželku. Pozval ji do restaurace a navedený číšník, který je obsluhoval, byl naprosto neschopný. "Vylil na mě polévku. Pak si v mé omáčce namáčel prst. Shodil vázu a zvrhl na mě zmrzlinový pohár. To všechno ve čtyřhvězdičkovém hotelu!" dnes už se smíchem vzpomíná Gábina.
Tenkrát se ale doopravdy zlobila. "Gábinu jsme sice vytočili dokonale, ale nedomysleli jsme to a schovali jsme kameru k hučícímu mrazáku. Takže je bohužel kvůli zvuku celá scénka nepoužitelná," podotýká Marek, který má s natáčením takových pořadů už zkušenosti z televize.
Podle něj se musí natočit hodně scének, aby bylo z čeho vybírat. Často se totiž vymyšlený záměr nepodaří. Buď scénka není tak žertovná, jak si původně autor myslel, nebo se vyskytnou nějaké technické problémy. Nic se nedá opakovat.
"V některých částech republiky se určité scénky líbí více, jinde méně. Někdy se lidé smějí něčemu, co mi vůbec nepřipadá směšné, a naopak. Člověk vymyslí vtip, o němž si myslí, že je to tutovka, a obecenstvo nereaguje," posteskne si Marek. Proto každý takový pořad prochází obměnami. Připomíná, že od března budou hrát nejen v Praze, ale i v kulturních domech po celé republice.
Prozradil, že se s Gabrielou ocitají společně na jevišti vlastně náhodou. "Když Gábina křtila svoje album Jsem tu já!, přišel za námi kamarád s otázkou, proč nevystupujeme spolu. Tak jsme to zkusili a zalíbilo se nám to."
Zájezd přinesl lásku
Na zájezdu se Marek před osmi lety také seznámil se svojí manželkou. Tehdy účinkoval v kulturním domě dolu Paskov na Ostravsku. To už přeskočila jiskřička. "Zpívala jsem tam se svojí kapelou. Marek mi nechal v šatně na mém kosmetickém kufříku lísteček s telefonním číslem a vzkazem, že kdybych cokoli kdykoli potřebovala, mám se ozvat," vypráví Gábina o svém osudovém setkání. "Jenže to neudělala," zabručel Marek.
Pak se různě míjeli. Znovu se potkali v roce 1997. Tehdy Marek přijel do kulturního domu v Havířově, odkud Gábina pochází. A ona shodou okolností hledala studio, kde by natočila desku. "Kamarád mi říkal, že jeho známý má v Praze studio. A tím známým byl právě Marek." Od té chvíle jsou Marek s Gábinou spolu.
"Nejdřív jezdil Marek za mnou do Havířova a já za ním do Prahy. Ale to se prodražuje a navíc jsme oba hodně cestovali, a tak jsme se často jen míjeli," říká Gábina. Sama totiž pravidelně účinkuje v Polsku a Marek zas jezdil hodně po republice. "Tak jsme to po pár měsících rozsekli a dali jsme to dohromady." Nyní se starají už o dvě děti, šestiletou Gábinku a půlročního Marečka. "Marek je perfektní táta. Vůbec mu nevadí k dětem v noci vstávat," pochvaluje si Gábina.
Marek Dobrodinský přiznává, že rok a půl učil na učilišti elektrotechniku. "Vystudoval jsem vysokou školu s tímto zaměřením. Pak jsem pracoval rok v televizi. Chtěl jsem ale mít víc času na muziku, tak jsem šel učit," prohlašuje.
Pro tuto vysokou školu se rozhodl, protože se chtěl věnovat studiu zvukové a hudební režie. "Přišel jsem na druhou přednášku a zjistil jsem, že to bude matika a jenom matika a o nahrávání jsem se tam za celých pět let nedozvěděl nic. Ale řekl jsem si, že když mě nevyhodí, tak to sám nevzdám. Bylo nás tam takových ostatně víc. O rok výš třeba Petr Kotvald."
Než začal studovat, tak ho různé zapojování a opravování elektrosystémů vysloveně bavilo. "Bylo to ještě v dobách, kdy jsme hráli po sklepech, a všichni jsme měli amatérsky zkonstruované zesilovače. Když jsem jednou sáhnul, že vyměním elektronku, dostal jsem od elektřiny ohromou ránu. Od té doby jsem na to nesáhl."
Nejlepší školou je život
Gábina je sice důlní geoložka, ale nikdy v dole nepracovala. Věnovala se zpívání. Kvůli němu také opustila s kufrem v osmnácti letech domov a zpívala po evropských hudebních klubech. "Nejdřív jsem zpívala v kapele se sestrou Ivety Bartošové Ivanou. Pak Ivana chtěla dělat něco jiného. Tak jsme se v dobrém rozešly a já jsem si založila vlastní kapelu. Hodně jsme začali jezdit i do Polska, v roce 1997 mi vyšla první deska vydaná v Ostravě," konstatuje zpěvačka, která se zaměřuje zejména na moderní americkou country.
Při vystoupení na mezinárodní Miss prázdnin v Polsku se seznámila s nejslavnějším polským satirikem Tadeuszem Drozdou. "Když mi na něčem opravdu hodně záleží, tak je většinou nějaký průšvih. A mně tam tehdy při vystoupení nezačalo hrát CD s hudbou. Tak jsme začali s Drozdou improvizovat. Trvalo to asi patnáct minut, bylo to naprosto nepřipravené, ale dařilo se nám, lidé se smáli." Pár měsíců potom dostala Gábina nabídku na spolupráci, která trvá dodnes. Společný televizní pořad, ve kterém zpívá a spolumoderuje, se stal nejsledovanějším pořadem polských televizí.
"Díky tomu jsem sjezdila nejen Polsko, ale doslova celý svět," poznamenává s tím, že Poláci jsou jako mravenečci, všude. Kromě severního a jižního pólu poznala všechny kontinenty. "Úžasná je Austrálie, New York má také svoje, ale nikde bych asi nedovedla žít. Jsem člověk, který miluje Prahu. Já jsem teď Pražanda," dodává rodačka z Havířova Gabriela Goldová s tím, že s Markem mají jeden společný sen, a to natočit desku se symfonickým orchestrem.
"Můj otec je dirigent a maminka zpívala ve sboru, děda hrál v České filharmonii na harfu. V dětství jsem téměř neznal jinou než vážnou muziku. Mám ji rád a pro orchestr mám slabost," uzavírá Marek Dobrodinský.
