Článek
"Postřehy jsem načerpal z trestních spisů francouzského anarchisty Alphonse Laurencice, jenž se v roce 1939 zpovídal před vojenským soudem ze spolupráce s republikány. Obžalovaný se v nich přiznal, že navrhoval cely podle surrealistických maleb, konkrétně Salvadora Dalího a Vasilije Kandinského, které měly kvůli svému vnitřnímu řešení zadržené psychicky deptat," tvrdí Milicua pro deník.
Cely k zešílení
Speciální cely vznikaly v barcelonských věznicích v ulicích Vallmajor a Saragossa v roce 1938 a byly přichystány pro Frankovy stoupence. Uvězněné měli psychicky ničit například postele se sklonem 20 stupňů, na nichž se nedalo spát. Speciálně navržena byla i podlaha složená z nepravidelně tvarovaných cihel, výsledný vzorek neumožňoval zadrženým poklidné přecházení sem a tam.
Židle, na nichž se nedá sedět
Netypické byly i stěny místností o rozměru 2x1,8 metru vyzdobené často surrealistickými vzorky vyvolávajícími kvůli námaze očí při jejich sledování deprese. Výsledný efekt podtrhovaly i světelné efekty, jež vězně stresovaly a mátly. K zařízení některých místností patřily také nakloněné kamenné židle, na nichž se nedalo sedět. Menší část kobek zase nechali architekti vymalovat dehtem, čímž umožnili jejich přehřívání v letních měsících.