Hlavní obsah

Černé moře vydalo starořeckou loď s amforami

Novinky, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

SOFIE

Teprve poslední den americko-bulharské výzkumné expedice přinesl senzační objev - nejstarší známý lodní vrak objevený dosud v Černém moři. V hloubce 84 metrů ležela na dně u bulharského pobřeží asi dva a půl tisíce let starořecká loď, navíc s cenným nákladem desítek amfor.

Foto: Michal Diatka

Vypouštění balónků štěstí má nezaměnitelnou atmosféru.

Článek

Přesné datování nálezu z 1. srpna loňského roku až včera zveřejnil internetový server National Geographic. "První, co jsme průzorem uviděli, byla řada dvou tří desítek amfor. Tušil jsem, že budou hodně staré," prohlásil Dwight Coleman, mořský geolog z Institutu výzkumu záhad v americkém Connecticutu.

Spolu s Petro Dimitrovem z bulharské Akademie věd byl Coleman vědeckým šéfem dvoutýdenní expedice, organizované National Geographic Society a oceánografem Robertem Ballardem, objevitelem Titaniku.

Senzace na poslední chvíli

Expedice vrak lokalizovala sonarem a vydala se k němu v třímístné bulharské miniponorce PC8B poslední den výpravy. Tým tak stihl ze dna vyzvednout a později prozkoumat jen jedinou amforu. Archeologové soudí, že pochází z řeckého města Sinop na území dnešního Turecka, ležícího mnoho set kilometrů od místa nálezu. Amfora je však mimořádná především rozměry šířkou 50 cm, výškou přes jeden metr a objemem 208 litrů a obsahem.

Vědci v ní nalezli kousky pryskyřice, běžného těsnicího materiálu dávných stavitelů lodí, několik olivových pecek a dávno obrané kosti sladkovodních sumců. Šlo o velké množství prokazatelně naporcovaných ryb. Radiokarbonová analýza určila jejich stáří na 2490 až 2280 let. "Solené a sušené rybí řízky byly v tehdejším Řecku běžnou potravou vojáků a lidových mas," vysvětlil Ballard s tím, že zřejmě šlo o velkou zásobovací loď, která vezla podle všeho trvanlivé potraviny z Krymu přes dnešní Bulharsko do Řecka.

Co však v rybách dělaly olivové pecky a pryskyřice, odborníci dosud netuší. Tým se proto chce k vraku letos v létě vrátit a vyzvednout k analýze další amfory a jejich úlomky rozbít unikátní první obří nález jen proto, aby se "vešel" do laboratorních analyzátorů, účastnící expedice odmítli.

Hodně nových poznatků se čeká i z vraku samotného. Černé moře je totiž specifické tím, že v hlubších vrstvách je jeho voda velmi chudá na kyslík, a navíc obsahuje sirovodík, takže v ní nemohou žít dřevokazní živočichové. Je tedy naděje, že hlubiny ukrývají další zachovalé vraky.

Křižovatka civilizací

Na základě dosud zjištěných údajů bude podle vědců třeba pozměnit dosavadní pohled na vývoj civilizace v černomořské oblasti. Zřejmě nešlo o "okraj" vrcholné helénské civilizace, ale už od pozdní doby bronzové o rušnou obchodní křižovatku mezi starobylým Řeckem a civilizačními ohnisky na Středním východě a v Indii. Před pěti lety totiž nedaleko přístavu Tektas Burnu na tureckém břehu Egejského moře nalezli přibližně stejně starou řeckou loď z 3. až 5. století před n. l.

Oba nálezy tak posilují teorii, že helénská společnost s černomořskými oblastmi čile obchodovala po pravidelné lodní trase.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám