Ačkoliv vědci nemají příliš v lásce termín "chybějící článek", který je vždy velmi zjednodušující, přesto se k němu objevitelé fosílie v geologickém útvaru I-sien na severozápadě Číny tentokrát uchýlili. Podle Čou Č'-jena a Čenga Šao-lina objevený strom vykazuje znaky prostředníka mezi nejstaršími a nejnovějšími zástupci rodu.

Je to již čtvrtá identifikovaná forma této rostliny: Ginkgo yimanensis je starý 170 miliónů let, Ginkgo adiantoides má 56 miliónů let a nynější druh Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) se objevil ve čtvrtohorách - ten je znám také jako strom čtyřiceti štítů, nebeský či jako japonský ořešák. Podle obou badatelů je takřka nemožné rozlišit fosilizované druhy od dnešní rostliny.

Gingko biloba se může dožít 2000 let

Nový ginkgo se nicméně vykazuje jemnými zvláštnostmi zejména ohledně reprodukčních struktur - má nejméně šest semen visících v hroznu na jediné stopce, zatímco předchozí druh nese tři až čtyři samičí semena na špičkách jednotlivých výhonků a ty následující jedno samičí semínko a jedno zakrnělé na společné stopce. Dnešní jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jehož listy na podzim dostávají nazlátlou barvu, se může dožít až 2000 let.

Již dlouhou dobu jej chrání buddhističtí mniši. Jeho první vědecký popis publikoval už v roce 1690 německý botanik Engelbert Kaempfer. Navrhl pro něj název Ginkyo, ale škrábal tak, že "y" ve slově Ginkyo bylo zaměněno za "g"... Ze stromu jsou využívány listy a plody, jež slouží k výrobě léčivých preparátů například proti vaskulárním chorobám, ale také proti úzkosti, depresi a všeobecnému stárnutí organismu.