Naposledy snímala rodnou planetu z vnějších partií v roce 1990 sonda Voyager I, která se nyní nachází na samotné hranici sluneční soustavy. Cassini využila okamžiku, kdy se Slunce ocitlo za Saturnem, protože jinak by exponování mohlo poškodit citlivé detektory na palubě.

Země se nachází v zorném poli společně s diskem planety a soustavou jejích prstenců. Jeden pás prstenců objevili astronomové právě pomocí této sondy nedávno. I ten je na obrázku zachycen. Za jeho vznik je pravděpodobně zodpovědný měsíc Enceladus, který do okolního prostoru dodává materiál bohatý na vodu. Na jednom snímku si tak můžeme prohlédnout dva vodní světy, každý tak jiný. Prstenec nese označení E a obklopuje slabý měsíček v levé části obrázku. Země se nachází v pravé horní čtvrtině.

Je také zajímavé všimnout si zvětšeného výřezu vlevo nahoře. Krom rodné planety rozlišil Cassini také Měsíc, který se nachází sotva pár bodů od Země. Ze vzdálenosti Saturna se náš nejdelší výlet s lidskou posádkou jeví nesmírně krátký.

Projekt Cassini-Huygens byl vyvinut společným úsilím americké NASA (National Aeuronautics and Space Administration) a evropské ESA (European Space Agency) a výzkumem Saturna se zabývá dva roky. Pouzdro Huygens dosedlo dokonce na povrch měsíce Titan a odeslalo na Zemi sérii unikátních snímků tohoto tělesa.