Třináct zaměstnanců muselo před nástupem nejen ústně potvrdit, že jsou nekuřáci: v jejich pracovní či praktikantské smlouvě je bod 9 - Zvláštní předpoklady, v němž se praví: "Zaměstnanec místopřísežně prohlašuje, že je přesvědčeným nekuřákem." To podle Wöckela platí nejen na chování v práci: "Naši pracovníci nesmějí sáhnout po cigaretě ani ve svém volném čase, protože jinak by to bylo porušení smlouvy". A zdůvodňuje to tím, že chtějí "jen takové zaměstnance, kteří jsou přesvědčeni o tom, co firma dělá".

I jiné firmy zasahují do soukromí zaměstnanců

Německá média k případu nadhazují otázku, zda tento příklad budou následovat další a zda například cigaretový podnik bude nutit zaměstnance, aby kouřili, či jim dokonce bude přikazovat, co mohou dělat ve svém volném čase.

Profesor pracovního práva Wolfgang Däubler z Brém označil praktiky nakladatelství za "skandální", protože " žádný zaměstnavatel nesmí tak dalece zasahovat do volného času svých dělníků". Jiné příklady však naznačují, že i jiné společnosti částečně předepisují zaměstnancům jejich chování a rozhodování - například automobilky dávají jen za určitých podmínek svým pracovníkům k dispozici své vozy, oděvní podnik GAP zase od svých lidí očekává, že při cestách po světě budou oblečeni do jeho produkce, kterou si mohou koupit za nižší cenu.