Lachtani mají totiž takzvanou prodlouženou březost. Zvířatům dovoluje spojit dobu porodů a dobu páření do jediného pobytu na souši. Jakmile samice připlavou k místu, kde se rozmnožují, během několika dní porodí.

Zůstávají s mláďaty asi šest týdnů a mezitím přijdou do říje. Nastává páření a oplodněné vajíčko se začne dělit. V poměrně rané fázi ale přestane a uhnízdí se v děloze. Tam čeká v neaktivním stavu a vývoj zárodku pokračuje po dvou až třech měsících.

Samice Bára byla zřejmě oplodněna Gastonem krátce před povodněmi. I když chovatelé určité "podezření" měli, byli přesvědčeni, že stresující zážitky během velké vody způsobily spontánní potrat. Na samici lachtana se březost nijak výrazně neprojevuje, a tak si nikdo nebyl jistý, jestli Bára miminko čeká nebo ne, informovala na svých internetových stránkách Zoo Praha.

Malý lachtan zatím nemůže do vody, protože ještě nemá "nepromokavou" srst. Následující dva měsíce by tedy mělo mládě, které zatím nemá jméno a není známo ani jeho pohlaví, trávit se svou matkou na souši. Ta se dosud jako vzorná matka neprojevovala, a tak se ošetřovatelé obávají, aby Gastonova pohrobka nemuseli odchovat uměle.

Lachtánek s maminkou Bárou. Foto: www.zoopraha.cz

Malý lachtan má bratra Melouna

V srpnu 2002 bylo v pražské zoologické zahradě pět lachtanů. Samec Gaston, dospělé samice Bára, Myška a Julinka. S posledně jmenovanou měl Gaston "syna" Melouna, který byl doteď považován za jeho posledního potomka.

Meloun byl jako jediný ještě před povodní evakuován. Dospělí lachtani uplavali. Samice se posléze vrátily. Jenom Gaston se vydal na svoji dlouhou pouť Vltavou a Labem. Byl jediný, kdo katastrofu nepřežil.