Na začátku cesty zdaleka nikdo netuší, jakou tečku za krásným dnem budou mít. Dívky si užívají slunění na lodi, skotačení v moři, jídla i pití. Na zpáteční cestě se ještě dohadují, zda místo plánovaných nákupů v tureckém městě Antalya si raději neprodlouží výlet o zastávku na menším ostrově.

Když loď naposledy zakotví nedaleko opuštěného břehu, obloha se znenadání zatáhne. Dívky s údivem vytahují foťáky a snaží se zachytit tmavnoucí obzor a rychle se kupící černá mračna. Najednou na palubě začíná všechno létat, loď se kymácí ze strany na stranu, v podpalubí řinčí nádobí, které se řítí k zemi a rozbíjí se. Prudký vichr nedovolí kapitánovi vyplout, dokonce se v přední části bárky náporem větru trhá plátěný přístřešek, pod nímž během plavby krásky vegetily.

V očích některých dívek se zrcadlí strach. Všechny před lijákem utíkají do podpalubí a čekají, co se bude dít. Jen Miss Taťána Kuchařová se nebojí ještě na přídi zapózovat a s ručníkem v ruce se poprat se stále sílícím větrem.

Bouřka naštěstí asi po dvaceti minutách slábne a loď s miskami za silného deště v pořádku doplouvá do přístavu. Až když stojí dívky pevně nohama na zemi, jedna po druhé si postupně oddechnou a ačkoli mlčí, je znát, že právě tohle byl pro všechny jeden z těch nezapomenutelných zážitků.