Podle agentury DPA prokázal genetický rozbor nálezu, že pavouci chytali svou kořist do sítí ve tvaru kruhu už před 136 milóny let.

"Je to úžasný příklad architektury ve zvířecí říši," poznamenala ke kruhovité stavbě pavoučí sítě Jessica Garbová, vedoucí vědeckého týmu Kalifornské univerzity, který jantar analyzoval. Výsledky své práce zveřejní ve studii, kterou otiskne nejnovější vydání odborného časopisu Science. Ačkoli jsou jednotlivá vlákna pavoučích sítí sama o sobě tenoučká, síť dokáže zadržet náraz letícího hmyzu.

Dosud nejstarší fosílii pavouka starou asi 120 miliónů let představil na počátku června tým Davida Penneyho z univerzity v britském Manchesteru. Jednalo se o samečka, který měřil dva milimetry a na hlavě měl osm očí srovnaných do dvou řad.

Pouze dvě čeledi pavouků, Araneidea a Deinopoidea, umějí splétat kruhovité sítě, které svou strukturou připomínají kolo od vozu. Zatímco první čeleď používá k udržení vláken u sebe "tělové lepidlo", druhá splétá sítě ze suchých vláken. Původně se mělo za to, že se obě čeledi vyvíjely nezávisle na sobě. Genetický rozbor, který provedli američtí vědci, to však vyvrátil.