"Zjistili jsme, že kalcium hraje klíčovou roli v reprodukci koňovitých," komentoval podle BBC vědecký úspěch Gordon Woods z univerzity státu Idaho, šéf odborného týmu, který klonování vedl.

"Jen jsme zvedli hladinu kalcia v kultivačním prostředí, měli jsme překvapivě skvělé výsledky." Novorozená mula v příštích dnech dostane dva sourozence.

Problém plodnosti

Mula, kříženec oslího samce a kobyly, je známá po staletí. Spojuje se v ní síla koně a vytrvalost a skromnost osla. Muly stejně jako mezci - potomci oslice a hřebce - jsou však až na velmi vzácné výjimky neplodné. Zatímco koně mají 64 chromozomů a osli 62, muly jich mají v buněčném jádru jen 63.

Úspěch Woodsova týmu je tedy vědeckým mezníkem: vědci našli recept, jak v podstatě neomezeně namnožit živočicha jinak rozmnožování neschopného. Navíc je to první případ úspěšného klonu podčeledi koňovitých, tedy jednoho z nejstarších pomocníků člověka.

Ohrožení chovu koní?

Zatímco vědci chtějí využít zpřesněného postupu klonování pro záchranu koně Przewalského a dalších vymírajících kopytníků, představitelé jezdeckého sportu spekulují o dopadu na chov zejména parkurových koní. Klonování by totiž vyřešilo problém s děděním výkonnostních předpokladů, neboť v parkuru či při koňských show působí většinou valachové, kteří již nemohou plodit potomky.

Někteří chovatelé to ale přijímají s rozpaky. "Plemenitba koní klonováním ztratí na zajímavosti," namítá pro BBC Jacky Knightleyová, mluvčí rodeové asociace. "Chov koní teď bude stejně nudný jako závody formule jedna," prohlásila.