Článek
Vlak váží zhruba 18 tun, je dlouhý 11,2 metru, široký 2,6 metru a vysoký 3,3 metru. Souprava je schopna pojmout 60 cestujících a vyvinout rychlost 160 kilometrů v hodině.
Zkoušky magnetického vlaku se konaly ve městě Čcheng-tu, což je metropole jihozápadní provincie S'-čchuan. Testování se obešlo bez problémů a vlak při jízdě vykazoval stabilní charakteristiky.
Náměstek ředitele Čang Kchun-lun z ústavu elektrického inženýrství na univerzitě Ťiao-tchung řekl, že náklady na výrobu rychlovlaku nejsou vysoké. Vlak je tedy vhodný i pro městské dopravní systémy. "Úspěšná zkouška vlaku ukazuje, že Čína zvládla technologii magnetické levitace pro vlaky s nižší a středně vysokou rychlostí," řekl Čang.
V Číně už jezdí vůbec první vlak na principu magnetické levitace, který se využívá ke komerčním účelům. Souprava jezdí mezi finančním centrem Šanghaje a jeho přilehlými letišti. K výrobě tohoto vlaku ale byla použita německá technologie.
Magnety se odpuzují
Technologie magnetické levitace využívá silných magnetických článků, jejichž odpor vlak při provozu mírně nadzdvihne, takže souprava je schopna vyvinout vyšší rychlost.
Čínská vláda už dříve oznámila, že připravuje druhou rychlodráhu na principu magnetické levitace, který spojí Šanghaj s letoviskem Chang-čou. Vlak na této trase bude schopen vyvinout rychlost až 450 kilometrů v hodině a celý projekt by měl stát 35 miliard jüanů (asi 100 miliard Kč). U tohoto projektu, který by měl být hotov do roku 2010, však zatím není jasné, jakou bude využívat technologii.
Největším problémem je však v Číně elektrická energie, která je pro provoz nutná. Technologicky nejrychleji se rozrůstající země světa nestačí vyrábět dostatek elektřiny, a tak musí v některých částech země dodávky omezovat.