Podle výzkumníků z univerzity v Indianě bakterie odolá tlaku pěti tun na 2,5 centimetru čtverečního. Extrémní lepivost bakterii umožňují řetězce tvořené molekulami cukru. Snadno se tak může udržet i v silném proudu vody. Stačí jí přitom jen malá plocha k uchycení, jak se o tom přesvědčili vědci, když se snažili Caulobacter odlepit z pipety.

Otazník však zatím visí nad výrobou bakterie. O jejím využití však není pochyb. Její vlastnosti jsou totiž sedmkrát lepší než u gekona - ještěra jehož nohy pokrývají nepatrné vlásenky, které byly dosud považovány za nejlepší přírodní lepidlo. "Pokud byste si toto lepidlo namazali na prst, byli byste teoreticky schopni udržet závaží o hmotnosti 1600 liber (téměř 726 kilogramů)," dodal profesor Yves Brun.

Vlastnosti bakterie by se podle něj daly využít například k lepení ran po zranění či operaci. Představit si lze také lepení zubních protéz. Výroba podobných lepidel však naráží na významné úskalí. Vědci totiž budou muset polysacharidové řetězce "zkrotit" tak, aby se při výrobě nelepily na vše, co jim přijde do cesty.