Nyní se ale zdá, že se tento rybí (přesněji řečeno parybí) gigant "smršťuje": Australští vědci, kteří ve spolupráci s ekoturistickými kancelářemi provádějí jeho výzkum, zjistili, že za poslední léta se průměrná délka zmenšila na pět metrů.

Vražedná čínská medicína

 "To je mimořádně znepokojující signál," komentoval toto zjištění Mark Meekan z Australian Institute of Marine Science. "Do reprodukčního období života totiž tento druh vstupuje až po dosažení délky šesti až sedmi metrů. Znamenalo by to tedy, že v současnosti se žralok velrybí prakticky nerozmnožuje. Pokud se nepodaří tento trend zvrátit, dříve nebo později vyhyne."

Ubývání žraloků velrybích nasvědčují i další symptomy. Jedním z nich je počet jejich spatření v australských vodách. Australské populace pravidelně migrují k asijským břehům - a právě v tom vědci vidí hlavní příčinu poklesu jejich stavů. Ve vyspělých zemích je tento pozoruhodný druh chráněn zapsáním na seznam CITES, který sankcionuje obchod s produkty lovu uvedených tvorů. Naproti tomu v některých oblastech Asie považují části jeho těla (například ploutve) za pochoutku a zabíjejí je také pro játra používaná k výrobě oleje. Zatímco obrovské ploutve putují do restaurací, olej je tradičním lékem v čínské lidové medicíně.

"Žralok velrybí, stejně jako další velcí žraloci, je mimořádně citlivý na intenzívní lov," konstatuje Callum Roberts, mořský biolog z britské York University. "Způsobuje to kombinace jeho dlouhověkosti s malým počtem mláďat."

Žralok velrybí dožívá až 150 let

Žralok velrybí dosahuje pohlavní zralosti ve věku okolo třiceti let a dožívá se asi 150 let. Byly zaznamenáni jedinci dlouzí až 18 metrů a vážící 40 tun. Existuje dokonce nedoložená zpráva o exempláři žijícím okolo roku 1890 v blízkosti přístavu San Juan v Portoriku, který měřil 20,5 metru. Tlama bývá široká i přes metr, přesto nepředstavují tito tvorové žádné nebezpečí, protože se většinou živí mořským planktonem, podobně jako některé velryby.

Ekoturistika - jedna z možností záchrany

K potápěčům se chovají netečně nebo přátelsky, někdy jsou dokonce zvědaví. Žádné útoky nebyly zaznamenány, navíc se většinou pohybují těsně pod hladinou. I proto je vyhledávaným cílem ekoturistických výletů: mít společný snímek s obludou velkou jako lokomotiva je pro mnoho lidí dostatečným lákadlem. "Lovem se zabývají především venkované z malých pobřežních vesnic, kteří nemají žádnou další možnost obživy," říká Mark Meekan. "Pokud jim nabídneme jinou práci, mohlo by to žraloky zachránit. Jednou z možností je právě ekoturistika - pozorování těchto nádherných tvorů v jejich přirozeném prostředí, o které je mezi turisty velký zájem. Žralok velrybí by tak mohl venkovany dál živit a přitom zůstat zachován."

Ekoturistika je oblíbená i u dalších velkých mořských druhů, například kytovců. Někteří mořští biologové ale varují, že ani ona není bez problémů. Ruší totiž živočichy při shánění potravy i při reprodukci, takže se nakonec může na snižování stavů podílet také. Většina odborníků se ale shoduje, že je menším zlem než lov - a za daných okolností jedinou reálnou možností záchrany žraloka velrybího.