Podle předběžných odhadů byl do země uložen mezi roky 1550 a 1250 před naším letopočtem, tedy ve střední době bronzové. Podle odborníků jde zřejmě o obětinu bohům. Svědčí o tom zejména místo nálezu: vedle vyvýšené skalní desky přírodního původu, která mohla sloužit za oltář, byl poklad uložený ve velké keramické nádobě zakopán do země a přikryt obrovským balvanem.

Nejstarší přilba

Součástí nálezu byl i téměř zničený kus zdobeného bronzového plechu, identifikovaný jako zbytek nádherné bronzové přilby. Ten byl předán do specializované restaurační laboratoře v německé Mohuči. Tyrolští archeologové předpokládají, že by mohlo jít o nejstarší kovovou přilbu v Evropě vůbec. Zhruba stejné stáří by mohla mít přilba nalezená již dříve na řeckém ostrově Knóssu, která je však zcela jiného typu, a proto lze zatím považovat za nepravděpodobné, že by tyrolská přilba z knósské tradice nějak umělecky či výrobně vycházela nebo jinak souvisela.

Další centrum kultury

To by byl další důkaz domněnky, že přes značnou vyspělost krétsko-mykénské kultury v oné době ostatní Evropa doby bronzové této kultuře rozhodně nepodléhala a měla vlastní zdroje vývoje, míní odborník Innsbrucké univerzity Gerhard Tomedi. Po vědeckém vyhodnocení a restaurátorském zpracování má být poklad vystaven v archeologickém muzeu ve Fließu, tedy v okrese, kde byl nalezen.