Článek
Minulý týden jsem projížděl Ústím nad Labem, omylem jsem naladil Rádio North Music a můžu vám říct jen jedno: ta ženská žádný blázen nebyla! Kdyby v této temné zemi bylo jen o něco snazší získat střelnou zbraň, šlo by rozhlasových moderátorů (razím pro ně nový termín: zpíkři) ke zdi mnohem víc. Jednou jsem při poslechu našeho regionálního rádia Relax vypěnil natolik, že jsem dokonce zvedl sluchátko, abych zpíkrovi dal co proto. Bohužel mě oslovil "bejby", což mi vyrazilo dech natolik, že jsem nebyl sto ze sebe vypravit ani slovo. "Asi se stydí!" zahlaholil vítězně debil a dál vyzýval všechny "bejbíky" a "bejbiny", aby mu volali, co si myslí o jaterních skvrnách Ilony Csákové. Dodnes si vzpomínám, že jsem toho večera sepsal stanovy své první teroristické organizace. Jmenovala se "I uši mají mozek!"
Ovšem nebýval jsem vždycky éterickým teroristou - vzpomínám si, jak jsem v hlubokém mládí využíval mnohé z vymožeností rozhlasových vln. Například možnost "zahrát píseň na přání". Bylo to někdy v roce 1990, když mě tehdy moderátor Československého rozhlasu vyzval, abych tak učinil. Rozhodl jsem se tedy nechat zahrát píseň své dívce žijící v obci Bratronice a učinil na to téma telefonický hovor. O pár minut později Martin Hrdinka (ano, byl to on!) do éteru oznámil, že teď bude následovat song pro dívku Juritmyk z vesnice Bratronics. Krátce jsem kontemploval o založení elektronické kapely s tímto jménem, která by vhodně zvolenou sadou zvuků dokázala přivést FM vysílače k výbuchu. Pak jsem se však raději uchýlil do hojivé náruče BBC World Service, v níž setrvávám dodnes s jistotou, že tam mi nikdo bejby říkat nebude. Dneska ráno mě moderátor na moment trochu vyděsil tím, že má ve studiu vzácného hosta. Z obavy před Madonnou jsem se už nahnul k rádiu, abych ho vypnul, ale včas se ukázalo, že vzácným hostem je osmdesátiletá černošská zpěvačka ze Zambezi a že brzy bude následovat reportáž o lidech, kteří si musí chodit pro vodu s kbelíkem. Bohužel takhle cool u nás žádné rádio není... Což mi připomíná, že Rádio North Music má reklamní slogan "Rádio plné života". Hm, hm, no z toho si dělat srandu nebudeme, že... Nicméně pokud děláte "666 párty", musíte být připraveni na následky.
KRÁTCE
-- Podle americké televize Fox News jeden z iráckých vůdců, Mubarak Ali az-Zubajdí, nabídl postavit ve městě Kut zlatou sochu prezidenta Bushe jako výraz díků za osvobození iráckého lidu. Pochopitelně, že se toho chytli nějací vtipálci a založili internetové stránky na podporu této myšlenky a přinesli dokonce návrh oslavné plastiky.
Osobně bych si představoval něco střízlivějšího, ve stylu takového Pavla Opočenského - nějaký kus šutru, těch je tam teď stejně víc než zlata, a do něj samopalem vystřílet jméno oslavovaného....
-- Hehe: Eminemova píseň The Real Slim Shady přezpívaná Saddámem Husajnem (nebo někým, kdo tvrdí, že je pravý Saddám Husajn):
-- Hehe: Eminemova píseň The Real Slim Shady přezpívaná Saddámem Husajnem (nebo někým, kdo tvrdí, že je pravý Saddám Husajn):So won't the real Hussein please stand up?
-- Hehe: Eminemova píseň The Real Slim Shady přezpívaná Saddámem Husajnem (nebo někým, kdo tvrdí, že je pravý Saddám Husajn):So won't the real Hussein please stand up? Please stand up?
-- Hehe: Eminemova píseň The Real Slim Shady přezpívaná Saddámem Husajnem (nebo někým, kdo tvrdí, že je pravý Saddám Husajn):So won't the real Hussein please stand up? Please stand up?Please stand up?
-- Před mnoha lety jsem na Baldachýnu založil rubriku "Co bych si přál k Ježíšku". Vznikla coby jakýsi apel na movitější čtenáře, kteří by si přáli pravidelnost Baldachýnů podpořit drobnými dárky. Bohužel se tak nestalo... tedy nepočítáme-li tamten balíček, ale to jsem stejně nechtěl a navíc k nám teď už stejně chodí jiná pošťačka. Nicméně: pokud byste mi skutečně chtěli udělat radost, kupte mi plyšového mikroba.
Tyto dětské hračky se dají koupit v sadě "rýma" (Orthomyoxvirus), "nastuzení" (Rhinovirus), "bolest v krku" (Streptococcus) a "bolest břicha" (Shigella - to je můj velmi oblíbený kousek z čeledi Enterobacteriacae), 6 dolarů jedna nebo 20 dolarů celá sada. Připravují se i další kolekce - první z chystaných "exotických mikrobů" je plyšová baktérie z Marsu, další se očekávají. A nebo ne... nic mi nekupujte. Počkám, až budou mít mor!
OBŘÍ MUŽI A ŽENY
Ale i když mi bude na polštáři trůnit bakterie moru (Yersinia pestis), budu si pořád ještě připadat normální. Původně jsem chtěl fenomén, který vám nyní hodlám představit, nějak adaptovat a zasadit do českých poměrů. Jenže všechno má své hranice.
Ano, vidíte sami. Existuje Japonec (a není jeden, podobné stránky se na internetu objevují a mizí jako houby v lese), který má rád skutečně velké dívky.
Na jeho stránkách jsou podobných obrázků desítky (přesněji řečeno 164). A jeden lepší než druhý. Ovšem pokud se nad jeho koníčkem zamyslíte, zřejmě vás taky napadne, že má trochu velké oči.
Ale co s tím má Baldachýn dělat? Pěknou fotografii Michaely Jílkové, již jedinou bych si v podobné situaci dokázal představit, jsem nenašel. Vladimír Železný, skutečný titán bořící vše kolem sebe, není dost sexy. Zkrátka to vypadá, že dnešní Baldachýn skončí bezradně a bez pointy. Stejně jako kariéra Vladimíra Železného.
Hezký den!