Cena jejich "kosmické letenky" byla dlouho tajná, teprve později se dostalo na veřejnost, že za let ke stanici jim Moskva účtovala kolem 20 miliónů dolarů.

Nová platební dohoda obou prvních vesmírných velmocí platí zatím do roku 2011, ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chce rakety Sojuz využívat dlouhodoběji, upozornila mluvčí NASA Melissa Matthewsová. Cestu k dohodě formálně otevřel loni americký Kongres, když zrušil omezení spolupráce ve zbrojním průmyslu, což Washingtonu mimo jiné umožnilo nakupovat ruské kosmické služby. Zákaz byl uvalen v reakci na obavy, že Rusko dodává Íránu technologie pro vývoj jaderného programu.

NASA nejdříve Rusku zaplatí 43,8 miliónu dolarů za návrat současného velitele stanice ISS Williama McArthura a za dopravu příštího obyvatele ISS Jeffreyho Williamse na oběžnou dráhu. V ceně jsou už náklady na využití Sojuzu jako záchranné lodi i na výcvik dalšího astronauta.

Williams s Rusem Pavlem Vinogradovovem vytvoří v březnu 13. posádku stanice. Spolu s nimi se na oběžnou dráhu, ovšem jen na několik dní, vydá kosmonaut Evropské kosmické agentury ESA Němec Thomas Reiter.

Američané jsou závislí na sojuzech

USA, které v dobách studené války drtivě porazily tehdejší Sovětský svaz v závodech o dobytí Měsíce svým dodnes nepřekonaným programem Apollo, jsou teď na ruských sojuzech v letech na ISS plně závislé. Americké raketoplány se totiž k letům na orbitální komplex od katastrofy Columbie v roce 2003 nepoužívají, a i když šéfové NASA doufali, že upravené "shuttly" budou brzy k dispozici, červencový start Discovery ukázal, že je na nich třeba provést ještě další změny.

Obnovení pravidelných letů raketoplánů je nezbytné, má-li být ISS na oběžné dráze kolem Země dostavěna v dohodnutém termínu v roce 2010. K tomu je zapotřebí ještě 19 letů se stavebními díly.