"Určitě bude kolem údajů velký poprask, ale ty sedí. Podle mne to jsou seriózní data," uvedl Tim Partridge z johannesburské univerzity Witwatersrand poté, co článek s novými fakty vyšel v nejnovějším čísle časopisu Science.

Vědci exponát zkoumali novou metodou

Jeho tým na slavném muzejním exponátu jedince, přezdívaného "malonožka", použil techniku, vyvinutou ve spolupráci s americkou univerzitou Purdue v Indianě. Ta vychází z měření množství izotopů hliníku a berylia v horninách, obklopujícím nález fosílie. Dosud se podobné měření odvíjelo od magnetismu okolních hornin s poměrně vysokou tolerancí. Nové přístroje určily stáří zlomků kostí a lebky "malonožky" s vysokou přesností na 4,17 milionu let.

Prakticky stejného stáří jsou i nejnovější nálezy z nedaleké jeskyně Jacovec. "Jsou to pozůstatky nejstaršího australopitéka, jaký byl kdy v Africe," prohlásil Phillip Tobias z paleontologického oddělení johannesburské univerzity. Rod australopitékus je podle některých vědců vývojovým mezičlánkem mezi opicemi a člověkem.

Dosud byly za nejstarší nálezy jedinců tohoto rodu považovány fosílie z jezera Turkana v Keni, datované v rozmezí 3,9 až 4,2 milionu let. Obě populace - keňská i jihoafrická - tak mohly být prakticky současníky. Jejich případná příbuznost však dosud není zřejmá, protože fosílie ze Sterkfonteinu ještě nemají dokončenou "genetickou" analýzu.