Hlavní obsah

První hvězdy vážily jako milión Sluncí

– WASHINGTON

Infračervené záření prvních hvězd vesmíru možná zachytili vědci z Goddardova střediska pro vesmírné lety v americkém Marylandu. Šlo by o první důkaz existence prahvězd z prvních stovek miliónů let vesmíru, uvedl britský časopis Nature.

Článek

Prvotní vesmír, jež se zrodil velkým třeskem (Big Bang) před asi 13,7 miliardy let, byl zřejmě temný. Teprve po stovce miliónů let se atomy vodíku začaly spojovat a rozžehly se první zářivé hvězdy. Ty měly být stokrát až miliónkrát masivnější než Slunce; jejich potomci, současné hvězdy, dosahují maximálně 150 hmotností Slunce.

"Kde byly (první superhvězdy), jak byly velké, kolik světla vyzařovaly a zda vůbec existovaly - tím jsme si nebyli jistí," uvedl šéf týmu Alexander Kashlinsky. "Domníváme se, že jsme dokázali získat první informace o těchto hvězdách," tvrdí vědec.

Kashlinského tým ke změření okem neviditelného infračerveného záření těchto superhvězd použil Spitzerův vesmírný dalekohled NASA. Zaměřili jej na úzký výsek vesmíru a odečetli záření všech známých galaxií a samostatných objektů. Výsledný zbytek podle nich představuje radiaci prvotních hvězd.

Nejde o pouhé stanovení hranice jednoho období vesmíru, ale o pochopení procesu spouštění termojaderné reakce ve hvězdách. Agentura AP výkon vědců přirovnala ke snaze najít hlas jednoho diváka v nahrávce stadiónu plného křičících lidí.

Objev ale nezapadá do dalších zjištění

Teorie o existenci supermasivních prahvězd, jež vytvořily materiál pro další generaci hvězd existující v podstatě dodnes, koliduje s letošním zjištěním britsko-amerického týmu programu WMAP, že první chladné objekty existovaly již asi 300 miliónů let po velkém třesku. Současná struktura vesmíru, složeného z galaxií vázaných v supergalaxie, tedy existovala už v té době, do níž Kashlinského tým nyní umisťuje své prahvězdy.

Kromě toho loni v dubnu italskoněmecký tým podzemní laboratoře Luna v italském Gran Sassu přišel na základě nového stanovení rychlosti hvězdotvorného procesu cyklu uhlík-dusík-kyslík s tvrzením, že vesmír je o miliardu let starší, takže záření, jež Američané zachytili, by nepocházelo z prvních hvězd.

"Dívám se na tento výsledek velmi skepticky. Myslím, že je mylný," prohlásil Ned Wright z Kalifornské univerzity v Los Angeles s tím, že zaznamenané zbytkové záření může pocházet z nedostatečně odfiltrovaných zdrojů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám