Vědce zaujal komplikovaný tvar plynných zbytků, vymrštěných do vesmírného prostoru po kolapsu původní umírající supermasívní hvězdy asi 160 tisíc světelných let od nás.

Nepravidelnosti ve zhuštění a zdánlivě prázdná místa oblaku zřejmě vyplývají ze vzájemného působení supersonické rázové vlny po explozi a odporu původního mezihvězdného prachu a plynu, rozptýleného v Magellanově galaxii.

Fotografie se skládá z loňského snímku kamery Hubbleova orbitálního teleskopu ve viditelném světle a z rentgenového obrazu, pořízeného CCD spektrometrem na satelitu Chandra v roce 2000.

"Snímky exploze mohou přispět k dalšímu poznání formování hvězd a procesu vzniku kyslíku a dalších prvků při jaderných reakcích v jejich jádrech," uvedl ve středu americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA.