"Šimpanzi jako naši nejbližší žijící příbuzní nám mohou poskytnout neocenitelné poznání nás samých," napsal v časopise Nature šéf týmu Robert Waterston z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v americkém Seattlu.

Genom šimpanze (Pan troglodytes) se podle vědců v 98,8 procenta funkčních sekvencí shoduje s genomem člověka, při započítání tzv. nadbytečných sekvencí je shoda "pouze" šestadevadesát procent.

Odlišnost udělala pouhá maličkost

Poslední společný předek dnešního šimpanze a člověka žil asi před šesti milióny let a tým se chce zaměřit na nalezení právě těch bodů, které rozhodly o tom, že se budeme vyvíjet odděleně. "Stále nemáme odpověď na nejzákladnější otázku - co z nás dělá lidi," uvedl Waterston. "Z biologického hlediska to bude opravdu maličkost."

Nalezení mechanismu oddělení obou druhů a "humanizace" člověka může - kromě řady poznatků např. o imunitě, vzpřímené chůzi či řeči - přispět i do aktuální diskuse o důvodu existence různých druhů. Zatímco darwinisté zastávají teorii přirozeného výběru, kreacionisté nyní zformulovali teorii "inteligentního plánu". Jejím zastáncem je i prezident USA George W. Bush.