Od starozákonních dob připomíná Pesach historický odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Společná rodinná sederová večeře se symbolickými jídly a zpěvem, jíž Pesach začíná, není však jen vzpomínkou na minulou záchranu. Židé též vyjadřují naději na konečné osvobození a na příchod Mesiáše.

Židé považují Pesach za nejdůležitější svátek ve svém kalendáři, který je spojuje se všemi generacemi až 3500 let nazpět. Na tento svátek navazují křesťanské Velikonoce; bible datuje ukřižování a vzkříšení Ježíše, podle víry křesťanů Božího syna a spasitele, právě na dobu Pesachu. Po celé svátky je zakázáno jíst kvašené a kysané pokrmy. Už před začátkem Pesachu proto věřící Židé na celém světě zbavují své příbytky "chamecu" - zbytků chleba, těstovin nebo jiných kvašených pokrmů, a to do posledního drobku.