U Sok-hwang prohlásil, že průlom v klonování psů může urychlit výzkum zaměřený na boj proti nemocem pomocí terapeutického klonování s kmenovými buňkami. Řekl, že cílem jeho práce je klonování psů za účelem zkoumání modelů nemocí psů, ale i lidí.

"Pes má podobné charakteristické rysy jako lidský tvor," uvedl U Sok-hwang. "Některé choroby jsou skoro stejné jako lidské nemoci," doplnil. "Takže psí klony by mohly být užitečné při hledání postupů na vyléčení nemocí u lidí.To je naše hlavní vědecké poslání."

Snuppy, jehož jméno vzniklo ze zkratky názvu Seoul National University a anglického slova puppy (štěně), je sameček, kterého nosila po normální dobu březosti jako náhradní matka labradorka. Štěně přišlo na svět 24. dubna po císařském řezu a vážilo 530 gramů.

Vědci umístili 1095 klonovaných embryí do děloh 123 náhradních matek. Nakonec se vyvinuli ale jen dva psi, což představuje míru úspěšnosti 1,6 procenta. Druhý pes NT-2, který vážil 550 gramů, ale uhynul o 22 dnů později na zápal plic. Pitva přitom ukázala, že zvíře netrpělo žádným anatomickým defektem.

Naklonována i další zvířata

K transnukleárnímu klonování byly použity kožní buňky tříletého afghánského chrta, které vytvořily embryo. Plemeno vědci vybrali pro jeho velikost a výrazný vzhled. "Cílem výzkumu je produkce výzkumných zvířat, a ne domácích mazlíčků," zdůvodnili výzkumníci svůj výběr. Stejným způsobem již byly klonovány ovce, myši, krávy, kozy, prasata a kočky. Naklonováni byli také králíci, jeden mezek a jeden kůň.

Vědci jsou přesvědčení, že schopnost klonovat psy pomůže určovat genetické faktory a vlivy prostředí na zvláštnosti různých typů bytostí a zachovávat vzácné druhy.

Výzkum by díky tomu mohl podle vědce Geralda Schattena z univerzity v Pittsburghu vést k lepšímu poznání nemocí jako jsou rakovina nebo cukrovka, kterými trpí lidé. Aplikace kmenových buněk by mohla být testována na psech a pak, v případě, že je bezpečná a účinná, být využívána k léčbě lidí.

Vyléčit nemoce i napravit tkáně

Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku nebo tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci od cukrovky po Parkinsonovu chorobu nebo napravit poškozené tkáně, protože dokážou nahradit poškozené buňky.

Úspěšné klonování psů trvalo vědcům déle, než u jiných zvířat, protože je v laboratorních podmínkách těžší vyprodukovat neoplodněná psí vajíčka. Ta narozdíl od ostatních savců opouštějí vaječník dříve. Než aby nechávali v laboratoři vajíčka dozrávat, vědci obešli problém sběrem zralých vajíček přímo u samiček.

Embryonální výzkum spojený s klonováním vyvolává po celém světě na veřejnosti i ve vědecké komunitě bouřlivé debaty.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Jste zastáncem klonování?