Letošní léto označují astronomové z hlediska podmínek pozorování za středně příznivé. Maximum roje se očekává 12. srpna večer, ještě před setměním. Měsíc v tu noc bude v první čtvrti a zapadne před 23. hodinou letního času. Nejpříhodnější podmínky pro pozorování proto nastanou kolem půlnoci, kdy už Měsíc nebude rušit.

K pozorování není potřeba ani dalekohled, stačí jen lehátko a klidné zákoutí s výhledem na souhvězdí Persea, odkud Perseidy zdánlivě vylétají. Ideální je pozorování mimo velká města, protože ho neruší veřejné osvětlení.

Přezáří ostatní hvězdy

Meteorický roj Perseidy lze vidět každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou drobné částice meziplanetární hmoty, které vlétají rychlostí 60 kilometrů za vteřinu do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné vteřiny ve výšce kolem 100 kilometrů nad Zemí přezářit všechny hvězdy na obloze.

Perseidy tvoří částice uvolněné ze Swift-Tuttleovy komety. Tato kometa obíhá kolem Slunce po velmi protáhlé dráze jednou za 130 let. Naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1992.

V některých letech se může aktivita Perseid zvýšit v důsledku vlivu velkých planet na dráhu roje. To nastalo v loňském roce, kdy bylo v maximu možné vidět až tři meteory za minutu. Letos se však žádné mimořádné maximum neočekává.

K jiným známým meteorickým rojům patří Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě se jich objevuje více než 1000 za hodinu.